Aktualizováno: Soudní bič na populisty. Verdikty nad Le Penovou a Georgeskem znepokojují i jejich odpůrce
Nejznámější tvář francouzské nacionalistické scény Marine Le Penová se musí rozhodnout, jak naloží s rozhodnutím soudu, který jí zakazuje kandidovat na prezidentku v roce 2027. Může rychle podpořit populárního šéfa Národního sdružení (RN) Jordana Bardellu, nebo bojovat o své politické místo, čímž ale riskuje chaos a ohrožení stranických nadějí. Le Penové ale může pomoci veřejné mínění. Část Evropanů má pocit, že se elity s pomocí soudů snaží oslabit nepohodlné politiky. Rozruch vyvolal už rumunský verdikt, kvůli kterému nemůže kandidovat krajně pravicový adept Calin Georgescu.
Evropské populisty pobouřil pondělní verdikt francouzské justice, která uznala Le Penovou vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. Soud jí zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho dvěma podmíněně. V praxi to znamená, že Le Penová nemůže za dva roky soupeřit v boji o Elysejský palác, ve kterém je nyní podle průzkumů favoritkou.
Bardella je jasným náhradníkem
Proti výroku se ohradil například maďarský premiér Viktor Orbán, italský vicepremiér Matteo Salvini nebo lídr nizozemské protiimigrační Strany pro svobodu Geert Wilders. Padaly výroky o snaze umlčet populární političku či o vyhlášení války ze strany Bruselu. K situaci se vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který přirovnal odsouzení francouzské političky ke svým právním bitvám v USA. Zazněla i kritika z Kremlu. „Stále více evropských metropolí jde cestou porušování demokratických norem,“ vzkázal mluvčí Dmitrij Peskov.
Le Penová má tak nyní dilema, jak postupovat dál. Může se odvolat a doufat, že uspěje. Není však jasné, zda se odvolací soud do voleb vůbec uskuteční. Pro šance RN by tak nyní bylo zřejmě nejrozumnější, kdyby poskytla jasnou podporu devětadvacetiletému Bardellovi. Strana s ním už loni v létě počítala jako s adeptem na premiéra a pod jeho vedením dosáhla dobrých výsledků ve volbách do Evropského parlamentu i Národního shromáždění.
Bleskový průzkum Harris Interactive pro RTL ukázal, že by mohl být i životaschopným uchazečem o prezidentskou funkci. Pokud by nahradil Le Penovou, hlas by mu dalo kolem 35–36 procent Francouzů. To je prakticky stejně, kolik předchozí šetření přičítaly jeho souputnici. A soudní verdikt, jenž v očích některých lidí činí z političky mučednici, by ještě teoreticky mohl vést k dalšímu růstu popularity tohoto kandidáta. Na druhou stranu někteří komentátoři tvrdí, že přece jenom stále nemá renomé a zkušenosti své mentorky, která navíc čerpá z rodinné tradice.
Le Penová může poštvat Francouze proti establishmentu
Je však také možné, že Le Penová nyní rozpoutá politický boj s nejasnými cíli a nejistými výsledky. A dosavadní výroky naznačují, že se snadno vzdát nehodlá. „Jsem bojovná a nenechám se odklidit,“ slíbila svým stoupencům. „Dnes večer jsou miliony Francouzů rozhořčeny, rozhořčeny do nepředstavitelné míry, když vidí, že ve Francii, v zemi lidských práv, soudci zavedli praktiky, o kterých se myslelo, že jsou vyhrazeny autoritářských režimům,“ řekla po verdiktu v televizním rozhovoru. Doufá prý, že Bardellových schopností strana nebude muset využít dřív, než je nutné.
Národní sdružení se nyní může pokusit torpédovat křehkou vládu Françoise Bayroua, která vznikla na sklonku minulého roku po poměrně dlouhé politické krizi. Předchozí premiér Michel Barnier skončil na počátku prosince, když poslanci Národního sdružení a levicových stran uspěli při vyslovování nedůvěry menšinové vládě. Bayrou už v únoru čelil obdobnému hlasování, krajní pravice však tehdy návrh nepodpořila a ten neprošel. Nyní by ale RN mohlo předložit nový podnět a ten by mohl být úspěšný, pokud by se k němu levice připojila.
Především se však Le Penová může pokusit mobilizovat své stoupence k cílené kampani proti establishmentu. To by v protestům tradičně nakloněné Francii mohlo vést k velkým nepokojům a zemi do určité míry paralyzovat. „Myslím, že lidé budou znechuceni, budou stále více znechuceni tím, jak funguje náš systém, i s tímto novým druhem totality ze strany lídrů Evropské unie,“ prohlásil podle webu Politico někdejší europoslanec Bruno Gollnisch z partaje Le Penové.
Je samozřejmě otázkou, kolik lidí by se za ni postavilo. Podle průzkumu veřejného mínění 54 procent respondentů věří, že její trest je známkou zdravé francouzské demokracie. Dvě třetiny Francouzů jsou pak s rozsudkem spokojeny nebo jim je lhostejný. Zaznívají názory, že lidé by měli verdikt přivítat, protože dokazuje, že i mocní musejí čelit spravedlnosti a nestojí nad zákonem.
Po rumunském rozhodnutí zůstává hořká pachuť
I tak se ale v posledních měsících zdá, že nedůvěra občanů sedmadvacítky v soudy a elity sílí. A rozhořela se debata o tom, jakou roli má justice hrát v politické soutěži. Rozruch vyvolalo už rumunské dění, týkající se prezidentských voleb. Jejich první kolo loni v listopadu nečekaně vyhrál Georgescu. Výsledky však těsně před druhým kolem anuloval ústavní soud na základě odtajněných bezpečnostních dokumentů, podle kterých se do klání vměšovalo Rusko. V březnu pak volební komise Georgeskovi, kterého mezitím vyšetřuje z několika důvodů prokuratura, opětovnou kandidaturu v květnovém hlasování zakázala.
Obhájci rozhodnutí tvrdí, že evropské země se musejí konečně začít bránit ruským vlivovým operacím. Jenže kroky rumunských úřadů vzbudily pochyby a zanechaly rozpaky dokonce i u některých Rumunů, kteří Georgeska nepodporovali. „Hlasovaly pro něj miliony lidí, mělo by mu být umožněno účastnit se. Nic se mu neprokázalo. Nespravedlnost mě rozpláče. Podívejte se, kupuji svíčky. Oplakáváme demokracii,“ citoval například The Guardian v reportáži Elenu Predovou, rumunskou právničku v důchodu.
A odborníci podotýkají, že jednání rumunských úřadů v citlivé situaci rozhodně nepomáhá. „Naše úřady jsou známé tím, že svá rozhodnutí nekomunikují ani nevysvětlují. Zůstává tak velká mezera, kterou okamžitě zaplní hluboké konspirační teorie a obvinění z převratu,“ řekla britskému deníku Ana Dragomirová z rumunské nevládní organizace pro občanskou angažovanost Funky Citizens.
Olej do ohně současných nálad přilévají výroky z americké administrativy, týkající se svobody slova v Evropě a údajného oslabování demokracie. Problém nedůvěry v soudnictví je však daleko hlubší. Euroskeptické strany jako polské Právo a Spravedlnost a Fidesz v Maďarsku prováděly v uplynulých letech kontroverzní justiční reformy, které vyvolaly kritiku Bruselu. Přispěly tak k přesvědčení části Evropanů, že spravedlnost lze snadno využít k politickým účelům, a proto je lepší nechat konečné rozhodnutí na mínění lidu.
