Tři hlavní linie střetu Babišovy vládní koalice: dluhy, zbrojní zakázky a EET
Vítěz parlamentních voleb Andrej Babiš skládá vládní koalici tří stran s Motoristy a SPD s podporou 108 hlasů v Poslanecké sněmovně. V této chvíli to vypadá, že do ní zasednou nominanti všech tří stran. Babiš se bude snažit udržet v rukou především ekonomickou moc a odevzdat svým partnerům co možná nejméně ze silových ministerstev, kam patří resorty obrany a vnitra.
Dá se také očekávat, že některá ministerstva budou sloučena, nebo rovnou zrušena. Ve hře jsou resorty průmyslu, dopravy a pro místní rozvoj, která by se všechna, nebo alespoň dvě z nich, mohla sloučit do nového ministerstva hospodářství vedeného místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem.
Udrží Motoristé dluhy pod kontrolou?
Babiš Babiš jasně říká, že on sám chce přímo z premiérské pozice dohlížet na ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví, která by měli obsadit nominanti ANO. Právě tady se mají odehrávat hlavní výdajové priority Babišovy strany – uvolňování podmínek odchodu do důchodu včetně zastropování penzijního věku na 65 let, zvýhodnění systému valorizací penzí, zvyšování sociálních dávek nebo posilování výdajů na zdravotnictví.
Samozřejmostí pro ANO je ministerstvo financí, kam chystá návrat Alena Schillerová a už ohlašuje, že do příštího roku stát téměř s jistotou vstoupí do rozpočtového provizoria, protože na sestavení rozpočtu na příští rok bude potřeba více času.
Filip Turek za Motoristy původně ohlašoval zájem o ministerstvo obrany, přes které potečou stovky miliard korun do investic do armády. Nakonec si ale podle vlastních slov řekl o výrazně méně vlivné a v této konstelaci spíše reprezentativní ministerstvo zahraničí.
Kromě rozložení sil na jednotlivé úřady už také krystalizují hlavní linie střetu v nově vznikající koalici. V této chvíli jsou tři hlavní. Prvním je celkový přístup ke státním výdajům. Andrej Babiš nasliboval voličům skutečně masivní zvýšení přerozdělování. Chce uvolnit důchody, zastropovat věk odchodu na 65 let. Opět zvýhodnit valorizace, takže by se přidávalo nejen podle inflace, ale i podle plného růstu platů. Chce dotovat ceny energií. Zvyšovat rodičovský příspěvek.
Se schodky rozpočtu a dluhy si neláme hlavu. Tvrdí, že máme s ohledem na evropské poměry relativně nízký dluh ve výši 44 procent HDP a prostor „investovat“ na dluh – do „lidí“ i do dálnic a další infrastruktury. Motoristé naopak chtějí postupně snižovat deficity tak, aby se do čtyř let rozpočet dostal do vyrovnaného stavu, což svým voličům slíbili.
Jejich a Babišovy plány jsou v přímém rozporu. Andrej Babiš už jim vzkázal, že jsou „mimo“. Že on má jiné plány. Je otázka, jak pevní tady Motoristé budou. Velmi pravděpodobně se to neukáže u rozpočtu na příští rok, na který už není moc času, ale až u plánování na rok 2027. Takže je čas a střet se s nejvyšší pravděpodobností objeví až později.
Strnadovy zakázky a marže
Druhou linií budou investice do obrany, a především muniční iniciativa, v níž Česko hraje roli obchodníka, když organizuje transakce pro různé země. Andreje Babiše celkově nákupy na ministerstvu obrany dráždí. Nechce zvyšovat výdaje na 5 procent HDP, k čemuž se země zavázala na summitu Severoatlantické aliance. Prý osobně vysvětlí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že do tak vysokých výdajů Česko nepůjde.
Babiše ale hlavně dráždí obrovské zisky, které přes muniční iniciativu a na dalších dodávkách na Ukrajinu udělala zbrojovka Czechoslovak Group Michala Strnada. Nastupující premiér ale postupně výroky o muniční iniciativě mění. Jednou ji chce rovnou zastavit, příště jen změnit. V každém případě bude velmi přísně kontrolovat marže, k nimž se Strnad i další zbrojovky v obchodech se státem dostanou.
Především Motoristé jsou k muniční iniciativě výrazně vstřícnější. Konstelace na ministerstvu obrany přirozeně mimořádně zajímá největšího českého zbrojaře Michala Strnada. Na obě menší strany rodící se koalice má v různé míře vliv. I tady ale rozdílné zájmy nepovedou ke střetu ihned při skládání vlády, ale – stejně jako u rozpočtových deficitů – se projeví časem.
Střet o kontrolu podnikatelů
Třetím neuralgickým bodem je plošná elektronická evidence tržeb. Karel Havlíček prohlašuje, že zavedení jednoho z klíčových Babišových slibů je „bez debat“. Je to podle něj priorita, ze které neustoupí, a priorita jejich „hospodářské strategie“. Jenže SPD i Motoristé kontrolu tržeb a další byrokracii, která by zatěžovala podnikatele, odmítají.
Lpění na EET je Babišovým evergreenem, který prosazuje už od chvíle, kdy poprvé přišel do vlády v roce 2013. Právě EET a další restrikce jsou jeho odpovědí na to, kde vezme peníze na zaplacení svých obřích slibů především v sociálních výdajích. Tradičně odpoví, že na ně vybere peníze ze šedé ekonomiky. Jenže ekonomové upozorňují, že prostor k výběru stovek miliard korun navíc v žádné šedé ekonomice není.
Nic z těchto střetů nemusí ohrozit hned vznik vládní koalice. Právě u sociálních výdajů, dluhů, investic do obrany, zbrojních zakázek a byrokratické kontroly podnikatelů se ale dlouhodobě dají čekat nejostřejší spory. Bude se hrát o stovky miliard, které někdo zcela konkrétní buď dostane, nebo ne. To je nejvyšší politikum.
