Válka na Ukrajině přinesla zbrojařskému průmyslu boom. Kdo je ve velké trojce českých zbrojovek?
V současném evropském průmyslu vyčnívá jediné odvětví, kterého se netýkají problémy a snižování výroby. Výroba zbraní jede naplno a zbrojovkám se daří. Aktuálně na německé burze překonal zbrojní koncern Rheinmetall svou tržní kapitalizací, tedy hodnotou všech svých akcií, firmu Volkswagen. Plán Evropské unie ReArm utratit za zbraně v příštích čtyřech letech osm set miliard eur dává slušnou záruku, že obor dál poroste.
Prodeje českých zbrojovek narostly tržbami za poslední tři roky více než třikrát a nakupují výrobní podniky po celém světě. Vypadá to, že Česko se vrací mezi zbrojní velmoci, kam mimochodem po většinu své existence patřilo.
Škodův zázrak
Emil Škoda, syn ze zámožné plzeňské lékařské rodiny, nastoupil v roce 1865 do plzeňské strojírny hraběte Valdštejna jako hlavní inženýr a dařilo se mu. A protože hrabě ke strojírenství až tak moc netíhl, už za čtyři roky fabriku prodal Škodovi za 167 tisíc zlatých. Z továrničky s dvěma stovkami zaměstnanců se během pár let stala fabrika se čtyřmi tisíci dělníků. Kromě techniky do cukrovarů, sladoven či pivovarů firma pomáhala budovat těžký průmysl.
Dodávala zařízení pro české doly, hutě i válcovny železa do Německa. Vedle toho prodávala zařízení pro železnice, parní stroje, kotle, mlecí a drticí mechanismy a vybavení plynáren. Ale klíčovým a nejziskovějším sortimentem byly zbraně. Škoda dodávala děla námořnictvu, pobřežnímu i polnímu dělostřelectvu. Už za monarchie se tak stala Škoda Plzeň významným výrobcem zbraní v Evropě a mohutně expandovala.
Po první světové válce byla firma ve finančních potížích, a tak získal ve společnosti většinu akcií francouzský Schneider, což bylo spojené s dohodou o rozdělení vlivu evropských velmocí. Podle dohody Škoda směla vyvážet kanóny hlavně na Balkán, dále do jihoamerických a asijských zemí. Československé armádě dodala také tahače děl a první kolové obrněné automobily.
Když se však v Německu dostal k moci Adolf Hitler a republika začala budovat pohraniční opevnění i mohutné polní dělostřelectvo, dokázala plzeňská strojírna vyvinout zbraně, které patřily k nejlepším na světě.
Meziválečné zbrojení
Druhým zbrojařem světové třídy byla za první republiky Zbrojovka Brno. Do českých rukou přešla v roce 1918 vídeňská pobočka rakousko-uherských dělostřeleckých dílen. A velmi rychle rozvíjela sortiment palných zbraní.
Zbrojovka nezásobila jen československou armádu. Pušky a kulomety z Brna putovaly i pro armády států Malé dohody, tedy Rumunska a Jugoslávie. Zbrojařská firma se postupně rozrostla do světových rozměrů a zbraně z Brna se vyvážely do států Jižní Ameriky, od Venezuely přes Ekvádor a Brazílii až po Argentinu. Zakázky měla Zbrojovka i v Číně, Íránu nebo Etiopii. Licenci na lehký kulomet koupila i Velká Británie a vyráběla ho pod označením Bren.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
