Vláda nařídila korejské KHNP, aby se kvůli jadernému tendru dohodla s Američany, píše Šnobr
Nejen aktuální finále tendru stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, ale i přístup vlády k závazkům Green Dealu, které ve své konkrétní podobě schválila současná vláda během svého předsednictví v Evropské unii, ukazuje více než kdy jindy, jak jsme jako země v energetice bezradní, v politice Evropské unie v této oblasti dezorientovaní a jakým způsobem politici kličkují a situaci neřeší.
Tradičním nástrojem je vždy a vše jen odložit na další volební období. Řeší se tak neschopnost říci lidem pravdu o všem podstatném, co je uprostřed EU čeká a nemine, a přitom současně tvrdíme, že jsme pevnou součástí EU. Nakonec ani dnešní ceny silové elektřiny a její distribuce, které zdražily a dál zdraží konečnou cenu elektřiny proti letům 2015 až 2021, nejsou náhodou.
Cena emisní povolenky zdražila v tomto období o 600 procent a rozvoj obnovitelných zdrojů budeme nevyhnutelně platit roky v rostoucích cenách distribuce. Tento proces už běží 15 let a je nezvratný. Levnou elektřinu dnešní investice v energetice už prostě nepřinesou. Nemohou. Evropa čtyřicet až padesát let fakticky neinvestovala a starým „werkům“ dochází dech.
VIDEO: Fialova vláda: Dukovany dostaví Korejci, jejich nabídka byla lepší
S tím, jak postupují čeští politici, se přibližuje situace, kdy narazíme. Ignorujeme fakt, že jsme sousedi Německa, velké evropské ekonomiky a energetiky, která se plnou parou ubírá směrem k jiné energetické koncepci než Česko a současně nás jako magnetem přitahuje. Vsakuje nás evropský jednotný trh s elektřinou a na národní trhy si hrát už nejde. Je schizofrenní nyní slyšet od našich vládních politiků, kteří nedávno v Evropě schválili zavedení a účinnost systému evropských povolenek ETS II pro silniční dopravu, vytápění a bydlení v roce 2027, že se nyní Česko pokusí v EU prosadit její zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti. Co si naši vládní politici před pár měsíci mysleli, že rpk 2027 je daleko? Nejhorší na celé situaci je fakt, že v Česku se celá diskuze kolem tohoto problému zvrhla na vzájemné obviňování mezi vládou a opozicí, kdo za co může. Přitom v tomto směru platí: Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Chybí dlouhodobý koncept a fér přístup k veřejnosti. Jenže to nepřinese a nemůže přinést kladné politické body a v tom spočívá český energetický odkladový zmar.
Podobné je to i s finále našeho jaderného tendru a s tím souvisejícím rozhodnutím o státní energetické koncepci. Neslyšíme pravdu. Vyhlášením korejského vítěze jaderného tendru došlo k odložení celého finále na další vládu. Z tendru postupně vypadli všichni favoriti. Nejdříve ruský Rosatom, pak v USA etablovaný Westinghouse. Tito dva splňovali českou podmínku dodávky reaktoru s výkonem do 1200 MW s referencí. Po zásadních zvratech na francouzské politické scéně v posledních týdnech a velké nejistotě se ze hry sama vyšachovala i francouzská plně státní EdF, reprezentující jediného zájemce z EU, našeho zásadního spojence v jaderné energetice EU.
Pravda tedy je, že nám zbyl korejský prototyp reaktoru, který nikde na světě nestojí ani se nestaví, a navíc zlehčujeme nejdůležitější fakt, že korejská státní KHNP vede licenční spor s Westinghousem, který byl u nás vyřazen. Že to není sranda, potvrzuje okamžitá a striktní reakce Westinghousu po vyhlášení českého vítěze tendru.
Korejci přes dlouhou historii své jaderné technologie, zrozené z té americké, mají v zahraničí doposud jedinou realizaci na světě, a to ve Spojených arabských emirátech, ve zcela specifickém regionu a za specifickým podmínek. U ledu je i korejská jaderná aktivita v Polsku, kde má naopak navrch u nás vyřazený Westinghouse.
Nemá smysl jít do podrobností, ale vláda nám při vyhlášení zapomněla říci to podstatné. Vyhlásila vítěze, kterému „nařídila“, ať se dohodne s Westinghousem, což nebude jednoduché, nejde o Česko ani o Polsko, jde o velký „západní trh“. Současně opět veřejnosti nesdělila pravdu ohledně očekávání ceny elektřiny. Jaderná energetika Česku nepřinese a nemůže přinést nízké ceny elektřiny. Opak bude pravdou. Ano, může zajistit dostatek elektřiny, ale rizika extrémně drahé a komplikované investice zasazené cenově do trhu za dvacet let jsou zásadní. Nic na tom nezmění fixlování v tom, jakou část z budoucí jaderné ceny elektřiny zaplatí daňový poplatník a jakou spotřebitel elektřiny; je to totéž.
Autor je investor, spolupracovník J&T a minoritní akcionář ČEZ.
