Komentář Jana Škvrňáka: Polská hra o termín voleb, ještě přijde několik přemetů

Polský prezident Andrzej Duda

Polský prezident Andrzej Duda Zdroj: Reuters

Jaroslaw Kaczyński je předsedou polské vládnoucí  strany Právo a spravedlnost
Koronavirus v Polsku
Koronavirus v Polsku
Koronavirus v Polsku
5
Fotogalerie

Přesně před pěti lety, 24. května 2015, málo známý europoslanec z Práva a spravedlnosti (PiS) Andrzej Duda porazil favorizovaného prezidenta Bronisława Komorowského z Občanské platformy (PO). I dnes je Duda favoritem prezidentských voleb. Jenom se neví, kdy toto hlasování skutečně proběhne. 10. května sice jedno první kolo bylo, ale nehlasovalo se v něm.

Prezidentské volby se staly dalším bojištěm mezi vládou Sjednocené pravice a opozice, v polarizované polské politice se nikdo dohodnout nechce. Vládní tábor chtěl a stále chce uskutečnit klání co nejdříve, epidemie totiž nahravá preferencím Andrzeje Dudy. Opozice naopak vidí daleko větší šance na jeho porážku po vypuknutí recese.  

Když Jarosław Kaczyński zakládal PiS, neplánoval standardní konzervativní stranu evropského střihu, ale mix konzervatismu a populismu, široce rozkročenou pravicovou „stranu nového typu“. A především loajální nástroj k prosazování Kaczyńského cílů – jako je třeba převaha politiky nad právem. Neochota činit rozhodnutí v rámci právního státu, snaha mít co nejširší manévrovací pole a zároveň hluboká nedůvěra k politickým oponentům, ale i vlastním spojencům je součást Kaczyńského myšlenkového světa. A proto 10. května došlo v Polsku k volbám, jaké svět neviděl.

Nejdříve se měly uskutečnit běžným způsobem, později PiS připravilo návrh na korespondenční hlasování. Zatímco v Sejmu zákon prošel během několika hodin, opozicí kontrolovaný Senát ho vetoval na poslední možnou chvíli během volebního týdne. Nakonec tápání ukončila dohoda předsedů vládních stran. Volby proběhly 10. května ovšem bez hlasování. Zpětně byly zrušeny s tím, že předsedkyně Sejmu vyhlásí nové do konce funkčního období Andrzeje Dudy, tedy do 6. srpna. 

Zákon, jenž umožní hlasování v létě kombinovanou formou, teď míří do Senátu, který zřejmě veto bude odkládat na poslední možnou chvíli jako v předchozím případě, tedy na polovinu června. Z vládních kruhů se nyní ozývají hlasy, že volby proběhnou 28. června nebo 5. července. V situaci, kdy každý chce bez dohody prosadit svou vůli, je možné předpokládat ještě několik přemetů.