🎧 Mikrosítě se stávají standardem, říká šéf Schneider Electric, která v Česku vyvinula vzor pro celou Evropu
Energetická krize změnila český průmysl. Zatímco ještě před pár lety většina ředitelů netušila, jak vysoké jsou účty jejich firem za elektřinu, dnes patří téma energií k nejdůležitějším otázkám každého podniku. „V roce 2020 se řada manažerů o ceny energií vůbec nezajímala. Krize v letech 2021 a 2022 to ale obrátila. Náklady na elektřinu se staly jedním z hlavních bodů porad vedení,“ říká Pavel Bezucký, generální ředitel Schneider Electric pro Česko a Slovensko.
Situace od energetické krize uklidnila, přesto energie zůstávají pro české podniky velkým tématem. „Ceny sice klesly, ale volatilita přetrvává. Nejvíce to pociťují výroby, kde se spotřeba energie výrazně propisuje do ceny výrobku,“ tvrdí Bezucký. Konkurenceschopnost českého průmyslu se podle něj ale nesnížila. Firmy naopak začaly investovat do chytrých řešení, která jim umožnila vyšší náklady zvládnout.
Chytrost začíná u měření
Prvním krokem je podle Bezuckého moment, kdy si firma vůbec uvědomí, že by se účty za elektřinu měla zabývat. „Chytré řešení vždy začíná tím, že začneme měřit. Pokud firma neví, kde a kolik energie spotřebovává, nemůže s tím nic dělat. Teprve pak lze hledat možnosti úspor,“ vysvětluje. Mezi typické kroky patří modernizace technologií – výměna motorů, nasazení frekvenčních měničů nebo optimalizace vzduchotechniky.
Druhým zásadním směrem je stabilita a nezávislost. „Cena energie je dána zvenku a podnik ji těžko ovlivní. Co ale ovlivnit může, je vlastní energetická soběstačnost. Stále více firem proto nejen vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale také ji ukládá,“ říká.
Mikrosítě v kurzu
Právě kombinace vlastní výroby, skladování a řízení spotřeby vede k rozmachu takzvaných mikrosítí neboli microgridů – lokálních sítí, které propojují různé zdroje a spotřebiče. „Pokud máte fotovoltaiku, baterii, nabíječku pro elektromobil a výrobní linku, potřebujete inteligenci, která to všechno řídí. Microgrid vám umožní ukládat energii, když je levná, a využívat ji pak ve špičce,“ popisuje Bezucký.
Schneider Electric tento přístup uplatňuje i ve vlastní továrně v Písku. „Na konci září tam spouštíme 600kW solární elektrárnu. Už dnes máme nainstalovanou infrastrukturu včetně bateriového úložiště. Je to řešení, které se stoprocentně vyplácí,“ uvádí.
Náklady na takové projekty se liší, ale podle Bezuckého jde o investice ve vyšších statisících až jednotkách milionů korun. „Návratnost se pohybuje v jednotkách let. Samozřejmě záleží na konkrétním provozu, ale pokud se řešení uchopí komplexně, ekonomicky to dává smysl,“ konstatuje.
Brownfieldy i greenfieldy
Podle Bezuckého se nové energetické projekty stále častěji plánují ve stávajících provozech. „Do brownfieldů budou muset jít obrovské investice, protože to vyžaduje legislativa EU. U nových projektů na zelené louce je vše jednodušší, ale ty budou do budoucna spíše výjimkou,“ míní. Přesto existují i příklady moderních greenfieldů, jako je například Centrum energetických a environmentálních technologií při Vysoké škole báňské v Ostravě.
Energetická řešení se podle Bezuckého rychle rozšířila i mezi menší a střední podniky. „Firmy změnily mindset. O těchto řešeních se dnes otevřeně baví a aktivně je zavádějí,“ říká. V příštích letech čeká český trh další vlna inovací. „Velký důraz bude kladen na decentralizaci zdrojů a na kvalitu dodávané energie. Potřebujeme, aby elektřina byla stabilní, jinak hrozí výpadky a škody ve výrobě. K tomu se přidá prevence blackoutů a rozvoj komunitní energetiky,“ dodává.
Česká republika podle něj patří v oblasti chytrých energetických řešení mezi aktivní země. „Je to dáno vysokými cenami i legislativou, která podporuje inovace. Navíc tu máme schopné lidi – vyvinuli jsme v Schneider Electric lokální microgrid, který se dnes používá jako etalon v celé Evropě,“ tvrdí Bezucký.
