Moderní technologie pomáhají dekarbonizaci stavebnictví

Petr Palička, Managing Director, Penta Real Estate

Udržitelný development

Naše práce začíná velmi dlouho před výstavbou samotnou, a to participačními aktivitami, s laickou i odbornou veřejností, municipalitami i místními komunitami. Představujeme naše budoucí záměry, hledáme společné zájmy a případné sporné body. Stavíme-li na brownfieldech, může paralelně běžet příprava pozemků, demoliční práce, rekontaminace půdy či archeologické vykopávky. Navazujeme urbanistickými a architektonickými soutěžemi, u velkých projektů to dnes považujeme za standard. 

Zmíněný dialog s radnicemi, úřady a veřejností pokračuje i po představení vítězů soutěží. Usilujeme o to, aby naše budovy prospívaly urbanistickému rozvoji lokality, kde stojí. Neřešíme jen budovy, ale i veřejný prostor v okolí, výsadbu zeleně nebo třeba kultivaci prostoru pomocí umění. Stavíme dle nejvyšších standardů mezinárodních certifikací -  LEED, BREEAM a dalších – a jsme otevření inovacím z hlediska materiálů, stavebních postupů či technologických inovací. Klademe důraz na energetické úspory, využívání dešťové vody a modrozelenou infrastrukturu, dbáme na maximální aplikování zeleně, včetně zelených střech.

Všechny tyto činnosti přispívají k tomu, aby budovy měly minimální dopad do životního prostředí nejen během provozu, ale také během výstavby. Nicméně, není možné si namlouvat, že stavební činnost lze provádět tak, aby neměla žádné dopady do životního prostředí. I kdyby jen tím, že používá stavební stroje a techniku, které nepochybně vznikly se silnou uhlíkovou stopou, a jejichž provoz se bez uhlíkové stopy stále neobejde. A proto jsme přesvědčeni, že nejekologičtější jsou ty projekty, které mohou svému účelu sloužit dlouho, není třeba je často přestavovat či upravovat, a ve vysoké kvalitě vydrží minimálně několik desetiletí.

Jon Hale, Group Board Director, Chapman Taylor

Role architekta v udržitelné výstavbě

Dekarbonizace stavebnictví má před sebou dvě hlavní výzvy. První je snížení provozní energetické náročnosti budov a zejména snaha minimalizovat využívaní energie z fosilních paliv. To se daří u nových budov. U těch stávajících budov existuje technický způsob, jak toho dosáhnout. Výzvou jsou však spíše financování a památková péče. 

Druhá výzva, která je náročnější, spočívá ve snížení části uhlíkové stopy budov zabudované v konstrukcích a materiálech. Tato výzva leží zejména na bedrech architektů a inženýrů. Největší příležitostí pro úspory je přímo v prvotním efektivním architektonickém návrhu. V rámci plánovaní měst je nutné pracovat s hustší strukturou, neboť 80 % zabudovaného karbonu je v infrastruktuře. Efektivně musíme navrhovat také stavby, neboť nejvíce lze ušetřit tím, že nestavíme zbytečný objem. Musíme lépe pracovat s konstrukcemi a materiály. Zde je nutné kromě jiného přehodnotit naše zvyklosti, ale také technické normy tak, aby bylo možné navrhovat stavby například s větším podílem dřeva a menším podílem oceli a betonu. Rovněž by měly být více podporované rekonstrukce. Je třeba vždy preferovat adaptace a znovu-využití budov a toto i legislativně podpořit.

Michal Petřík, Buildsys

Chytrý provoz budov

Na konferenci jsme s zaměřili na způsob provozování komerčních budov. Je důležité si uvědomit, že v provozu vytváří značnou část CO2 stopy jejich technologie (zdroje tepla, chladu, VZT, atd.). Technologie objektů jsou ovládány systémy automatizace, jejichž data a provozní podmínky jsou důležitou spojnicí v provozu k dosahování cílů provozní a energetické efektivity. Aktuálním slabým místem je nedostatek pracovníků s technologickými znalostmi a správné nastavení procesů. 

Chytřejší provozování budov (pracovně Facility 2.0) spočívá v optimálním propojení technologů - lidí s fyzickými výkony v provozu a údržbě – technologických dat – a procesů. Ke změně na model Chytřejší provozování budov je potřeba pouze opustit zafixované vzorce a zvyky. Model otevírá nové možnosti pro úspory fyzických výkonů, počtu reaktivních zásahů, zvýšení energetické efektivity budovy a snížení nákladů a prodloužení životnosti technologií. S tímto vším souvisí významné snížení uhlíkové stopy budovy. Lze mimo jiné očekávat odkrývání potenciálu dílčích nízkoinvestičních nebo bez investičních optimalizačních projektů s navýšením úspor o zhruba 17 % až 25 %.  

Petr Hejduk, Commercial Sales Manager, Daikin

Dekarbonizace komerčních budov pomocí technologie vytápění a chlazení

Na případu stávající administrativní budovy jsme představily různé technologické možnosti řešení vytápění a chlazení komerčního objektu. Šlo o tepelná čerpadla vzduch-voda, modulární systém VRV se zpětným získáváním tepla a dodávku dálkového tepla s lokálními zdroji chladu. Všechny varianty jsme posuzovaly s ohledem na úsporu emisí CO2, ale také z pohledu úspory primární energie z neobnovitelných zdrojů a očekávané úspory provozních nákladů. 

Z výsledků představené koncepční energetické studie zpracované Univerzitním centrem energeticky efektivních budov při ČVUT (UCEEB) vyplývá, že vhodně zvoleným systémem chlazení a vytápění objektu lze dosáhnout úspor v řádu desítek procent. V konkrétním případě řešené administrativní budovy o cca 21.000 m2 podlahové plochy s dálkovou dodávkou tepla z el. Mělník a lokálními zdroji chladu, byla vyhodnocena jako nejúspornější varianta chlazení a vytápění pomocí systému VRV se zpětným získáváním tepla s úsporou 52 % primární energie z neobnovitelných zdrojů a 54 % emisí CO2. 

Jako druhé nejúčinnější řešení byl vyhodnocen systém vytápění a chlazení prostřednictvím tepelných čerpadel typu vzduch-voda (vodní okruh) a TČ voda-voda na přečerpávání energií s celkovou úsporou oproti stávajícímu systému 37 % na primární energii a 44 % emisí CO2. V obou případech systém dosahoval odhadované provozní úspory nákladů řádově 4 až 5 milionů korun ročně. Byla rovněž zmíněna možnost využití stávajících dotačních programů (např. OPTAK) pro financování záměrů na snížení energetické náročnosti budov. 

• Hero & Outlaw a.s.