Aktivní akciový investor má nejlehčí práci za poslední tři dekády, říká šéf Vltava fund Gladiš
Na burzách roste podíl pasivních investorů, kteří nedokážou poznat akcii s růstovým potenciálem nebo na to nemají know-how. Vyklízejí tím pole zkušeným hráčům, kteří o konkrétních titulech přemýšlejí, sledují jejich vývoj a investují podle svého. „Pasivním investorům je jedno, co a za kolik kupují. Jednotlivé akcie je nezajímají. Aktivních investorů skutečně hledajících levné akcie je nejméně za více než třicet let mé kariéry,“ říká zakladatel a šéf fondu Vltava Fund Daniel Gladiš.
Jste znám jako pionýr práce z domova, svůj fond Vltava jste řídil z home office už dávno před pandemií. Stále to platí a funguje?
Těžko říct. Během roků trávím tolik času v zahraničí, že někdy sám přesně nevím, kde mám svůj domov.
Lovíte v zahraničí potenciální investory? A pokud ano, jsou mezi nimi známá jména, která by se dala trochu přiblížit?
Většinou jezdím ven pracovně, ale investory nelovím. Ani v zahraničí, ani doma. Investiční fond není podle mého názoru něco, co by se mělo nabízet nebo prodávat. Naši potenciální investoři se na nás obracejí sami, když mají pocit, že se jim líbí, co děláme. Potom si teprve s nimi detailně probereme všechno, co je o nás a našem fondu zajímá, a je na nich, zda se rozhodnou s námi investovat, nebo ne. Jako jednu ze svých priorit jsme si stanovili udržet fond, co se týče velikosti aktiv a počtu investorů, jako středně velký, aby bylo možné zachovat vysokou úroveň komunikace se všemi investory.
Chápu, že nemusíte fond aktivně nabízet, mluví za vás průměrný výnos přes dvanáct procent za posledních patnáct let. Nyní jsou ale akcie poblíž historických maxim. Má vůbec smysl vstupovat na trhy?
Vstupovat na trhy je nicneříkající pojem. Pokud má investor k dispozici investici, kterou považuje za atraktivní, tak ji má udělat, a pokud ji nemá, tak musí dál hledat. Investování, alespoň v tom našem chápání, není o vstupování do trhů nebo o vystupování z nich, ale o hledání jednotlivých investic a o jejich uskutečňování. Tato činnost má smysl vždy.
Daniel Gladiš
Studoval na Masarykově univerzitě v Brně a na fakultě ekonomie a managementu v nizozemském Utrechtu.
V roce 1999 získal titul MBA na Rushmore University v USA.
Je zakládajícím partnerem společnosti Atlantik FT. V letech 1999–2004 působil jako ředitel a předseda představenstva ABN AMRO Asset Management.
Je zakladatelem a šéfem hedgeového fondu Vltava Fund.
Je autorem několika vzdělávacích titulů, například Naučte se investovat, Průvodce moudrého investora.
Má vůbec atraktivní akcie nějaké objektivně postižitelné „jádro“? Nebo je to vždy jen otázka subjektivního úsudku?
Z velké části je to subjektivní věc. Názory investorů se často velmi rozcházejí, což je dobře. To právě dělá trh zajímavým. Důležité je, aby ty názory byly podloženy důkladnou analýzou, na což se bohužel dost zapomíná.
Jdete při investicích po nějakém určitém trhu nebo po konkrétních akciích? Řada investorů jednoduše kopíruje index S&P 500, třeba prostřednictvím ETF fondu. A je tak vlastně takříkajíc za vodou.
Já vůbec neuvažuju o trzích jako o celcích, protože do nich, tedy s výjimkou Japonska, neinvestujeme. Investice hledáme a vybíráme čistě zdola nahoru a při jejich výběru nehraje žádnou roli, jaký růstový potenciál má nebo by mohl mít trh, na nějž patří. Investoři by se měli vyhýbat investicím do akcií, kterým nerozumějí, a investicím, které nejsou založeny na důkladné analýze.
Proč děláte výjimku zrovna u Japonska?
Japonská výjimka má velmi specifické důvody. Na japonském trhu dochází k obrovským strukturálním změnám, které táhnou a dále potáhnou nahoru velkou část akcií. V Japonsku investujeme už od roku 2005, ten trh poměrně důkladně sledujeme, ale nemáme kapacity na to, abychom na něm hledali jednotlivé investice. Proto ho od roku 2017 držíme prostřednictvím indexu Nikkei 225.
Poslední měsíce vidíme opakované klopýtání amerických technologických akcií v čele s Nvidií. Je snad už umělá inteligence vyčerpané téma, anebo právě naopak? Na co radíte se v tomto směru zaměřit?
Nevím, jestli je AI jako téma vyčerpané, ale rozhodně jsou s ním spojována vysoká očekávání, která nebude snadné naplnit. Hlavní tituly spojené s umělou inteligencí sledujeme dlouhodobě všechny a v portfoliu z nich nemáme ani jeden. Těžko se dá totiž očekávat, že velmi populární akcie budou současně levné.
Akcie z AI oboru vás nelákaly ani na startu trendu, tedy když byly na podstatně nižších hodnotách? Nelitujete toho zpětně?
Měli jsme Microsoft, Alphabet, KLA Corporation, Apple prostřednictvím velké investice do Berkshire Hathaway, opce na Metu a podobně. Nijak se jim nevyhýbáme.
Na jaké ceně byste kupoval akcie Nvidie?
Žádnou takovou cenu stanovenou nemáme. Ocenit akcie Nvidie je totiž na nás příliš složité. Když se podíváte pět let zpátky na analýzy o Nvidii, je jasné, že prakticky nikdo nebyl schopný předpovědět, kde bude společnost dneska. Myslím si, že schopnost investorů předpovědět, kde bude Nvidia za pět let, je rovněž velmi nízká. My tu schopnost nemáme.
Na čem by taková prognóza ztroskotala?
Největší neznámou jsou dvě věci. Zaprvé víme, kdo jsou zákazníci Nvidie, a také víme, že investují stovky miliard dolarů do rozvoje AI. Co však nevíme, je to, kdo jsou zákazníci zákazníků Nvidie a zda budou schopni po AI službách přinést poptávku ve stovkách miliard dolarů, aby se ty obrovské investice vůbec ospravedlnily a zaplatily. Nvidia teď vypadá jako společnost, pro niž je jediná cesta nahoru. Odvětví, v němž podniká, je ale notoricky cyklické.
A zadruhé?
Zadruhé investoři často opakují tutéž chybu: Podceňují sílu konkurence. Vysoké zisky a marže Nvidie přitahují konkurenci. Všichni její zákazníci dnes vyvíjejí vlastní čipy a je docela možné, že místo GPU, které dělá Nvidia, se začnou prosazovat čipy ASIC, které si firmy jako Apple, Microsoft, Alphabet. Meta a spol. budou navrhovat a nechávat vyrábět samy. Co se potom stane s hodnotou akcií Nvidie? O tom nemáme nejmenší ponětí. Akcie Nvidie rádi přenecháme těm, kteří se domnívají, že znají na tyto otázky odpovědi.
Nemyslíte si, že AI natolik prolne do všech vrstev ekonomiky, že se tím cykličnost Nvidie a spol. sníží?
Je to možné, ale možný je také jiný vývoj. Na konci 90. let se hodně firem vrhlo na kladení optických kabelů po celém světě v očekávání obrovského nárůstu poptávky po přenosu dat. Jak dopadly firmy jako Global Crossing nebo Worldcom, víme. Cyklus boom-bubble-bust není možné vyloučit ani u AI.
Máte zainvestováno do některého potenciálního konkurenta Nvidie?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
