Dost dotací na toastový chleba. Vedle Onsemi přivedeme další velké investory, říká ministr průmyslu Vlček

Andrej Babiš nedávno zkritizoval desetimiliardovou státní pobídku pro rozšíření továrny Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Je to už začátek volební kampaně?

Neodpustím si drobnou poznámku, že inovativních linek na toastový chleba už máme dost a že teď potřebujeme do České republiky přivést významné investory z odvětví, která budou mít vysokou přidanou hodnotu a zároveň budou propojená s českým dodavatelským řetězcem. To není jen otázka nekonzistence ve vyjádřeních Andreje Babiše – například minulý týden Karel Havlíček na plénu sněmovny tvrdil, že do Česka neproudí zahraniční investice, zatímco Babiš pak říká, že jich přichází příliš mnoho. To je zjevný rozpor.

Zároveň zlínský hejtman za hnutí ANO Radim Holiš tvrdí, že ta investice je přínosná. Vy jste se tento týden setkal také se šéfem Onsemi. Jak tomu rozumíte?

Jsem rád, že v Austinu se společně se mnou setkal s CEO Onsemi i hejtman Holiš a že se do projektu zapojil Zlínský kraj, stejně jako Jihomoravský kraj. Věřím, že jedním z důvodů je právě snaha o rozvoj těchto investic. Na jednání s CEO v Texasu i ve svém následném vyjádření hejtman Holiš podpořil projekt s tím, že se investuje do dopravní infrastruktury a Zlínský kraj jako zřizovatel středního školství v něm vidí jasnou přidanou hodnotu. Chystají také spolupráci s univerzitou a berou to jako zásadní projekt pro rozvoj Zlínského kraje. Česká republika na něj přispívá v rámci investičních pobídek, což je logický krok.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. | e15 Michaela Szkanderová

Během své práce se pravidelně setkávám s investory, které se snažíme přilákat do České republiky. Ať už šlo o jednání v Jižní Koreji, nebo o další velké projekty, v Evropě panuje ostrá konkurence. Přetahujeme se o investice s Polskem, Slovenskem nebo s Tureckem. Často slyšíme od potenciálních investorů, že jinde jim nabízejí lepší pobídky. To je běžná součást těchto jednání – pokud chceme investici získat, musíme přijít s atraktivní nabídkou.

Snažíme se proto argumentovat tím, že Česká republika nabízí stabilní ekonomické a sociální prostředí, funkční zdravotnictví, kvalitní vzdělávací systém a dobře rozvinutý dodavatelský řetězec. To jsou faktory, které investorům přinášejí jistotu, že jejich investice budou chráněny.

Onsemi nedávno oznámilo propuštění zhruba 150 zaměstnanců v Rožnově, což je důsledek analýzy jejich efektivity zejména v souvislosti s nižší poptávkou po čipech v automobilovém průmyslu. Plánovaná investice Onsemi má přitom zase zaměstnat až 800 lidí. Je reálné, že se nové čipy z Rožnova do budoucna uplatní i ve zbrojním průmyslu tak, aby byl zajištěný odbyt produkce z této investice?

Jsem přesvědčen, že právě obranný průmysl může být zajímavou cestou, jak na tuto situaci útlumu v automobilovém průmyslu reagovat. Nejde jen o výrobu munice, ale i o rozvoj pokročilých zbraňových systémů, které jsou stále více závislé na moderních čipových technologiích. Proto vidím velkou příležitost v propojení zbrojního průmyslu s technologickými inovacemi.

Bylo to něco, co zástupce Onsemi zmínil na jednání s vámi?

Ano a zdůraznil jsem to i já. Česká republika plánuje v příštích letech výrazně navýšit své výdaje na obranu a podobně to vnímá i zbytek Evropy. Pokud budeme mít na našem území výrobce čipů, posílí to nejen elektrotechnický a strojírenský sektor, ale i kapacity zbrojního průmyslu. To je důležité nejen z ekonomického hlediska, ale i z hlediska strategické soběstačnosti.

FLOW: V Americe se líp shánějí lidi. Z Trumpa jsme ale všichni nervózní, řekl Kren ze Safetiky v pořadu FLOW

FLOW: V Americe se líp shání lidi. Z Trumpa jsme ale všichni nervózní, říká Kren ze Safetiky • e15

Na cestě jsou další velké investice

Stínový premiér za ANO Karel Havlíček vás kritizuje, že vaše vláda kromě Onsemi nedokázala přivést žádnou velkou investici. Je tedy ještě nějaká na cestě?

Na cestě jsou další, ale zatím nemůžu být konkrétní. Dělám všechno pro to, aby Onsemi nebyla jediná velká investice. Dejte mi ještě pár týdnů nebo měsíců a my přijdeme s dalšími relativně velkými věcmi.

Půjde o podobně velkou investici jako v případě Onsemi?

Asi to úplně nevyrovná Onsemi, ale budeme se bavit až o nižších desítkách miliard korun. Jsou to investice, které zapadají do naší hospodářské strategie, kterou jsem představil při svém nástupu do funkce, i do budoucnosti českého průmyslu.

Minulý týden jsem například byl u zahájení investice Draslovky v Kolíně, která plánuje významné navýšení výroby. To je příklad projektu, který má reálný dopad a je spojený s naší aktivitou. Podobných středně velkých projektů není málo. Konkurence je ale obrovská, a pokud chceme uspět, musíme o tyto investice bojovat. Často to znamená trávit večery na jednáních a večeřích s investory, abych je dokázal přesvědčit, že Česká republika je pro jejich záměry to pravé místo.

Zmínil jste hospodářskou strategii, se kterou jste vstoupil do úřadu. Nyní dochází k její implementaci. Není škoda, že plán obsahuje mnoho opatření, která už úřady měly naplánovaná dříve a která se již realizují? 

Je správné, že strategie obsahuje i pokračující projekty, protože zajišťuje kontinuitu práce z posledních tří let. Zároveň však obsahuje i nové kroky, které jsou klíčové pro posun hospodářství vpřed. Strategie tedy stojí na kombinaci těchto dvou faktorů – toho, co se již dělá, a toho, co je potřeba udělat.

Neměla by strategie přinést jasnější závazek, například rozpočtový plán na infrastrukturu pro příštích 20 let, podobně jako to nyní chystá německá vláda, která plánuje masivní investice do infrastruktury a zbrojení?

Pokud jde o financování, samozřejmě by bylo ideální, kdybychom měli přesně vyčleněný rozpočet na dlouhodobé investice. Naší prioritou je však primárně využít dostupné externí zdroje, jako je Modernizační fond nebo prostředky z kohezní politiky EU. Očekávám, že Evropská komise přijde s výrazným balíkem financí, které budou směřovat například do obranného průmyslu – oblasti, kterou jsme v rámci strategie definovali jako velmi perspektivní.

Nejen Spolana a Onsemi. Které firmy v Česku se v roce 2025 chystají propouštět?

Byznys

Zároveň se snažíme hledat co nejvíce financí mimo státní rozpočet. Pokud je nutné čerpat národní zdroje, propojujeme rozpočty státu, krajů a obcí především v oblastech dopravní, vodárenské, energetické a datové infrastruktury. Pracujeme tedy s tím, co máme k dispozici, a hledáme efektivní řešení.

Karel Havlíček tvrdí, že je možné omezit některé dotační programy, například na fotovoltaiku, zateplování či elektromobilitu, místo toho přesunout tyto prostředky na financování přenosové soustavy a distribuce a tím zlevnit elektřinu. Proč už jste to dávno neudělali?

Není možné, aby se na to využil Modernizační fond, protože ten k tomu není určen. Část nákladů by tedy musel převzít stát. Modernizační fond je plněn z emisních povolenek, které platí jejich producenti, a jeho prostředky jsou celoevropsky účelově vázané. Myslím si, že je to správně, protože finance z tohoto fondu směřují do nových technologií, modernizace energetických soustav, úspor energie a do nových zdrojů. Aby se jejich využití změnilo, musela by proběhnout jednání na evropské úrovni, což považuji za prakticky nemožné. Představa, že se celý systém náhle předělá, je podle mě velmi naivní.

Druhým důvodem je, že většina těchto prostředků je už dnes zazávazkovaná ve velkých projektech na modernizaci přenosových a distribučních soustav. Právě to je oblast, kterou stát v minulosti podcenil, a jeden z důvodů, proč má Evropa – a konkrétně Česká republika – vyšší ceny energií. Jediná cesta vpřed je pokračovat v těchto investicích.

Je reálné financovat to ze státního rozpočtu?

Pokud bychom chtěli financovat tyto výdaje ze státního rozpočtu, musíme si položit otázku: Kde na to vzít peníze? Máme v zásadě jen tři možnosti – omezit výdaje v jiných oblastech, zvýšit daně, nebo se více zadlužit. A já považuji za klíčové – a také za jeden z důležitých výsledků této vlády – že se podařilo dostat veřejné finance pod určitou kontrolu.