Nové centrum v Motole zlepší péči o vzácné nádory, říká přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice

Na sklonku roku začala stavba Českého onkologického institutu – Motolského onkologického centra. Jakou změnu přinese do léčby onkologických onemocnění?

Největší přínos pro pacienty vidím ve zvýšení kapacity a komfortu jejich léčby. Institut bude schopen lépe, než je tomu teď, vyvíjet aktivity v oblasti onkologie. Jde o péči o vzácné nádory, klinické studie a speciálně klinické studie pro velmi minoritní onkologická onemocnění, tedy pro pacienty se vzácnými nádory nebo se vzácnou mutací. Také věříme, že nám institut pomůže přilákat kvalitní tým expertů, protože v něm bude integrovaná jak věda a výzkum, tak klinická praxe, a navíc bude všechno zasazeno do prostředí Motola, který je známý například velmi kvalitními chirurgickými obory.  

Když o centru hovořil ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, říkal, že to bude vlastně terapie šitá na míru. Co to z lékařského hlediska znamená?  

Terapii šitou na míru už do jisté míry podáváme nyní. V novém institutu by se měla díky vhodnějším podmínkám prosadit ve větší míře. Taková terapie je dražší, vyžaduje víc vyšetření a více personálních kapacit. A co to znamená? Představme si například pacienta s karcinomem prostaty. V České republice jich je diagnostikovaných skoro osm tisíc za rok. Léčit ho lze nějakým obvyklým způsobem podle všeobecných doporučení, anebo, pokud provedeme správný typ analýzy, zjistíme, že každý z těch osmi tisíc je jiný a může potřebovat jiný léčebný postup.

Miliardář Vlček buduje v Česku moderní dětskou paliativní péči

Magazín

Nadace rodiny Kellnerovy dá 500 milionů korun na vybudování a provoz výzkumného a diagnostického onkologického centra, které bude součástí projektu. Ministerstvo zdravotnictví přidá 240 milionů korun na nákup přístrojů a vnitřního vybavení. Jak bude výzkumné centrum fungovat?  

Plánujeme ho integrovat do činnosti klinik, aby se mohli lékaři podílet na výzkumu i na péči. Abychom dokázali komunikovat a spolupracovat se zahraničními partnery na úrovni moderní onkologie, musí být věda a výzkum součástí pracoviště. Pokud dnes nemá vaše práce nějaký přesah, jste pro zahraniční partnery relativně nezajímaví.  

Index připravenosti na léčbu rakoviny ukázal, že Česko patří na osmou příčku mezi 29 světovými zeměmi. Mezi méně pozitivní zjištění ale patří ukazatel pětiletého přežití, ve kterém za vyspělými zeměmi lehce zaostáváme. Centra máme, odborníky i data také. V čem je tedy problém?  

Ukazatel pětiletého přežití je pro mě dost problematický faktor. A jeho data se většinou týkají pacientů, kteří začali léčbu před sedmi nebo osmi lety. Co se týká modernizace a vývoje medicíny, zejména v našich zeměpisných podmínkách, není vůbec aktuální mluvit o osm let starých datech. Já z nich čtu, že jsme na špici postkomunistických zemí střední Evropy, ale nedosahujeme ještě úrovně vyspělých států západní Evropy. Možná se už v něčem dotahujeme na Velkou Británii, ale určitě ještě ne na Německo nebo Rakousko.  

Jaké další údaje vás z toho srovnání zaujaly?

Když srovnáme jednotlivé diagnózy mezi sebou, Česká republika je na tom docela dobře v diagnózách, kde pacienta léčí jedna odbornost. Pokud je nějaký nádor, který vyžaduje multidisciplinární péči a pacient potřebuje být k jednotlivým léčbám předán z jedné kliniky na druhou, tak tam je vidět, že možnost přežití klesá, typicky třeba u karcinomu jícnu.  

Česká AI odhalující rakovinu je blízko ostrému nasazení v nemocnicích a nabírá novou investici

Byznys

Mluvíte o špatné propustnosti systému léčby pacientů?

Myslím si, že hodně odlišná situace je ve velké nemocnici, jako je třeba Motol, nebo tam, kde je specializovaná nemocnice pevně navázána do sítě spolupracujících pracovišť, jako je třeba Masarykův onkologický ústav, a pak v menších nemocnicích. Bohužel existují dost velké oblasti České republiky, kde péče neprobíhá hladce. Dostupnost všech metod, které pacienti vyžadují, není taková, jaká by měla být.