Přišla hubená léta. Naspořené miliardy se náramně hodí, říká šéf VZP Zdeněk Kabátek

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP Zdroj: E15 Michael Tomeš

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP
Zdeněk Kabátek, ředitel VZP
Zdeněk Kabátek, ředitel VZP
Zdeněk Kabátek, ředitel VZP
5
Fotogalerie

Pod nejvýše postaveným mužem Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňkem Kabátkem se kýve křeslo. Nechal se přednostně očkovat proti koronaviru, ale k rezignaci důvod nevidí. Chce počkat na rozhodnutí správní rady, která bude jednat v pondělí a bude se zabývat i hospodařením pojišťovny. Za loňský rok se propadne do ztráty, ovšem zatím ji vykryje z naspořených 34 miliard korun. „Od roku 2014 jsme vytvářeli rezervy. Od začátku jsem říkal, že jsou určeny pro hubená léta, a to jsem nic netušil o nemoci COVID-19,“ říká Kabátek.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný očekává, že z přednostního očkování vyvodíte důsledek sám pro sebe. Chápete to jako výzvu k odstoupení?

Pokud jde o téma mé rezignace, byl by to z určitého pohledu paradox, protože právě takový krok by byl z mé strany hodně nezodpovědný. Jsem ale připraven všechno vysvětlit správní radě a budu respektovat její rozhodnutí.

Proč by to byl paradox?

V době koronakrize považuji za významné, aby byl systém zdravotního pojištění funkční a stabilizovaný. Mým úkolem jako ředitele největší zdravotní pojišťovny v zemi je zajistit nejen kvalitní a dostupnou zdravotní péči v celém jejím spektru, ale i řadu velmi důležitých organizačních úkolů. Ty například souvisejí se zajištěním systému bezproblémového testování, ať už antigenními nebo PCR testy, popřípadě se zajištěním rychlého výběru distributora pro vakcínu Moderna.

To byly důvody, proč jsem využil možnosti a nechal se očkovat. Šlo především o odpovědnost, kterou v této době jako ředitel klíčové zdravotní pojišťovny v České republice mám.

Máte odpovědnost i za výsledky VZP. Už na podzim ale odbory varovaly, že po několika letech přebytků dosáhne ztráta sedmi českých zdravotních pojišťoven za loňský rok 17 miliard korun. Byl ten odhad správný?

Nemám ambice mluvit za ostatní zdravotní pojišťovny. Ale pokud se podíváme na očekávaný výsledek VZP, byl odhad relativně blízký tomu, jak dopadneme. Hospodaření VZP se vyvíjelo normálně pouze v lednu, únoru a v části března minulého roku. Pak už začala dopadat do příjmů i nákladů mimořádná situace spojená s onemocněním COVID-19.

Poslední odhady máme namodelované tak, že počítáme se saldem minus 8,5 miliardy korun. Významným parametrem, který to ovlivnil, bylo zvýšení plateb za státní pojištěnce schválené vládou. Jen VZP přineslo na příjmech 12,6 miliardy korun. Z toho je vidět, že bez zásahu státu by celková bilance byla mnohem horší.

Co způsobilo největší výpadky?

Co se týká základního výpadku příjmů, způsobily ho obecné skutečnosti dopadající na ekonomiku. Nejpodstatnější bylo opatření vlády umožňující odpuštění plateb pro OSVČ a záloh na zaměstnance. Na náklady měla největší vliv kompenzační vyhláška, která modifikovala úhrady za koronavirové pacienty, a navíc upravila platby oproti původně schválené úhradové vyhlášce. Dopady na hospodaření VZP mělo i testování, ať PCR nebo antigenní.

Propad oproti původní vyhlášce zapříčinila také odložená péče týkající se například onkologických onemocnění?

Je to tak, že mechanizmus pro akutní lůžkovou péči počítá s předběžnou měsíční úhradou, která se účtuje ve vztahu ke skutečné produkci dané nemocnice. Je pravda, že všechny nemocnice musely respektovat nařízení ministerstva zdravotnictví a odkládat plánovanou péči, aby měly kapacity pro koronavirové pacienty. To ovlivnilo jejich výkony. Pokud by platila původní úhradová vyhláška, nemocnice by nesplnily předpokládané limity. Nová vyhláška ale zavedla bonifikace například za umělé plicní ventilace, což změnilo principy vyúčtování.

Lze vyjádřit dopady nové vyhlášky v číslech?

Za VZP šlo o navýšení úhrad oproti zdravotně-pojistnému plánu o čtyři miliardy korun.

Nakolik se kvůli koronaviru pozastavila léčba vážných nemocí?

Přestože byl loňský rok mimořádný, nebyla pozastavena, ale naopak nákladově o 13 procent vzrostla. To je myslím zajímavé číslo. Jedná se o nejzávažnější diagnózy typu onkologických onemocnění či roztroušené sklerózy. O 17 procent navíc vzrostl počet klientů, kteří tuto vysoce specializovanou a nákladnou péči čerpali. Přesně v těchto krocích chceme pokračovat. Chceme snižovat jednotkové náklady na léky a materiál, zvyšovat dostupnost péče a celý systém inovovat tak, aby fungoval co nejefektivněji.

Zdravotní pojišťovny měly ještě loni naspořeno 64 miliard korun. Zůstanou účty přebytkové i na konci letošního roku?

Tento rok bude z hlediska plánování vykazovat řadu nejistot. Přesto jsem přesvědčen, že ještě na konci prosince bude VZP disponovat pozitivními zůstatky na svých účtech. Ve zdravotně-pojistném plánu, na němž nyní pracujeme, by v základním fondu mělo zůstat necelých sedm miliard korun. Fond provozu nebo fond prevence zůstanou naplněny bezezbytku. Troufnu si tedy tvrdit, že pokud nenastane nějaký mimořádný výdaj, měly by VZP zůstat stále ještě významné rezervy. Podobně jako loňské hospodaření je to ale ovlivněno oněmi zvýšenými platbami za státní pojištěnce. V opačném případě by VZP ani celý systém zdravotního pojištění takovou stabilitu nevykazovaly.

Kolik by na všech účtech VZP mohlo zbýt?

Odhadujeme, že by to mohlo být kolem 24 miliard korun. Ke konci loňského roku měla pojišťovna na účtech téměř 34 miliard.

Letošní náklady se ještě zvýší o očkování. Máte už předběžné vyčíslení?

Očkování významně ovlivní nákladovou stranu. Předpokládáme, že celý systém, tedy nejen VZP, to bude stát 9,5 miliardy korun. Samozřejmě budeme dále testovat, což je další oblast, kde počítáme s generováním nákladů nad rámec běžné péče. V neposlední řadě očekáváme, že po normalizaci situace by se měla začít řešit odložená péče. To přinese zvýšení produkčních čísel v běžné medicíně.

Předpokládáte, že ve druhé polovině roku nebo nejpozději na podzim by už nemocnice mohly začít fungovat normálně?

Pevně v to věřím. Myslím, že v tuto chvíli se dělá maximum, aby očkování zafungovalo. V druhé polovině roku bychom se tedy mohli začít vracet k normálu. Nemoc COVID-19 s námi ale asi zůstane. Nicméně by už neměla mít takové dopady na fungování nemocnic. Jsem přesvědčen, že všichni poskytovatelé zdravotních služeb usilují o to, aby péči, kterou museli kvůli koronaviru odložit, dohnali.

Odhadnete, jak bude VZP hospodařit v letech 2022 a 2023?

Máme namodelovanou situaci, která by nastala, pokud by všechno běželo samotíží. Letošní rok ještě vidím pozitivně. V případě, že nenastane nějaký mimořádný výdaj, bude VZP i celý systém zdravotního pojištění stabilní. Samozřejmě rok 2022 už je výzvou. Pokud se ale ekonomika začne vzpamatovávat, neviděl bych to dramaticky.

Ve střednědobém výhledu VZP se ale uvádí, že v roce 2022 skončí hospodaření VZP ve ztrátě téměř 18 miliard a v roce 2023 se může propadnout až o 21 miliard.

V těchto odhadech počítáme s tím, že už nebude zvyšována platba za státní pojištěnce, a pracujeme i s poklesem ekonomiky. Ten ale nemusí být tak razantní. Je to pouze model, co by se mohlo stát. Pokud VZP v roce 2023 využije všechny zdroje, bude muset sáhnout k nástrojům pro krizové řízení. Jednalo by se například o předsunutou platbu, bezúročnou půjčku od státu nebo něco podobného. Zatím je to ale fabulace. Myslím, že dívat se v dnešní době dál než dva roky dopředu, je problematické.

Takže vzhledem k naspořeným finančním prostředkům z minulosti může být bezproblémový pouze letošní a příští rok?

Jisté je, že roky 2021 a 2022 budou vykryty z disponibilních zdrojů VZP. Naše modely rozhodně neznamenají, že systém by nemohl hradit poskytovatelům péče. Své závazky za zdravotní služby budeme nadále platit včas a v plné výši.

Kde budete šetřit?

Počítáme s úsporami ve vlastním provozu a zlepšujeme výběr pojistného. Pracujeme s našimi plátci tak, abychom dosahovali maximálního možného efektu. Určitě se budeme snažit řešit i náklady v oblasti zdravotních služeb, které meziročně vždy rostou. V neposlední řadě snižujeme náklady na léčivé přípravky.

Je možné snížit ceny léků?

Úsek VZP, který má na starosti lékovou politiku, například dlouhodobě řešil dostupnost přípravku Zolgensma na svalová onemocnění dětí. V cenových vyjednáváních se jim podařilo dosáhnout mimořádné slevy a bylo dosaženo efektivní dohody. Větší pozitivní dopad ale má snižování nákladů mimo jiné na antikoagulační léky, jejichž spotřeba je velká. Tady dosahujeme úspor v řádu desítek procent, což představuje stovky milionů korun.

Ještě se vrátím k platbám za 5,9 milionu státních pojištěnců. Vláda loni v průběhu první vlny koronaviru rozhodla o zvýšení těchto plateb o dohromady 700 korun na 1767 korun měsíčně za osobu. Letos má opatření vygenerovat přes pět desítek miliard. Bude potřeba tímto způsobem dál nalévat do systému peníze?

Myslím, že je nyní velmi předčasné o tom diskutovat. Bylo by laciné říct, že by se platby měly znovu zvednout. To by asi přivítal každý ředitel zdravotní pojišťovny. V tuto chvíli je potřeba velmi pozitivně hodnotit, že k tomu kroku došlo. Navíc byl rychlý, a kdo rychle dává, dvakrát dává. Systém se stabilizoval, zklidnil. Teď musíme pracovat s upřesňováním predikce na příští roky.

A čekat, jak dopadne očkování.

Momentálně se počet infikovaných snižuje a situace by se mohla lepšit. I když nejsem ani epidemiolog, ani lékař, myslím, že v polovině roku by mohlo být zřejmé, nakolik jsme zvládli očkování a jaký dopad to má na pandemii. Nejsme v žádné skutečné válce, infrastruktura není poškozena. Uvidíme, zda se nám podaří nastartovat ekonomiku v plné, nebo omezenější míře. Teprve pak vytvoříme přesnější odhady pro příští roky.

Existuje kromě zvýšení plateb za státní pojištěnce, úvěru od státu nebo zvýšení spoluúčasti pacientů jiný způsob, jak zdravotnictví zajistit peníze?

Úvěr je krátkodobý, krizový nástroj pro plnění závazků vůči poskytovatelům zdravotní péče. Už jsme ho měli v roce 2013. V současné době je zdrojem příjmů výběr pojistného a platby za státní pojištěnce. Obecně ale může systém pracovat i s dalšími zdroji. Ale to je věc politického rozhodnutí, nikoli otázka pro ředitele zdravotní pojišťovny.

Máte krizový scénář, v němž počítáte s úvěrem?

Zatím nepracujeme s krizovým scénářem nebo s tím, že bychom nebyli schopni dostát svým závazkům. Letošní a příští rok zvládneme bez problémů. A musíme zvládnout i rok 2023 bez toho, aby se omezily úhrady, dostupnost a kvalita zdravotní péče. Podle toho, jak se bude situace vyvíjet, budeme volit nástroje.

Tím hlavním nástrojem, který budete používat, jsou ony naspořené peníze. Je to tak?

Tyto rezervy byly vytvářeny přibližně od roku 2014. Od začátku jsem říkal, že jsou určeny pro hubená léta, a to jsem vůbec nic netušil o nemoci COVID-19. Myslím, že když nyní využijeme peníze, které vznikly díky konjunktuře ekonomiky v předchozích letech, je to správné.

Dlouho se hovoří o nutnosti reformy důchodového systému, v poslední době se politici zmiňují také o hlubších změnách ve zdravotnictví. Co by systému pomohlo?

Reformovat zdravotnictví je obrovská výzva pro každou zemi, je to vždy velký problém. To, co by se mohlo stát předmětem nějaké reformy, je bezesporu úprava zdrojů. Koronavirová pandemie ukázala, že by měl být vytvářen další prostor pro diverzifikaci příjmů.

Existuje komerční připojištění. Myslím, že v České republice je prostor pro debatu o tom, zda má, nebo nemá být umožněno. Přestože v našem středoevropském naturelu není toto pojištění zažité, nevidím důvod, proč ho kategoricky odmítat.

Je i jiná cesta?

Možná by také stálo za úvahu podívat se do legislativy a lépe uspořádat hierarchii vztahů. Pojišťovny jsou zřizovány na základě určitých zákonů, pak máme zákony o majetku státu, o krajích.

Míra reformy ale musí být velmi citlivá, aby tomu, co funguje, neublížila. Podstatné je nesnížit stávající kvalitu českého zdravotnictví.

A dál?

Určitě jsou potřeba kroky, které bych nenazýval reformou, ale evolucí. Bezpochyby je to rozumná organizace zdravotní péče a další pokračování v efektivní nákladové politice v oblasti úhrad, léků, léčivých přípravků, zdravotnických prostředků. Je toho hodně. Pracujeme s tím, za kolik je to všechno hrazeno. Znovu bych vyzdvihl roli kolegů z úseku zdravotní péče, protože se jim velmi dobře daří jednat s dodavateli a distributory a snižovat náklady právě v této lékové a materiálové oblasti.

Pomohla by i ještě větší míra centralizace nejnákladnějších úkonů a péče?

Vysoce specializovaná péče by se rozhodně měla realizovat v centrech, která jsou k tomu určena. Vždycky, když je něco z hlediska přístrojů, léků a personálu nákladné, je dobré to centralizovat, protože se zvýší efektivita. Před každým takovým krokem je ale potřeba znát názor odborné veřejnosti, aby se s vaničkou nevylilo i dítě.

Zdeněk Kabátek (50)

Svou profesní dráhu zahájil jako technický pracovník a poté projektový manažer ve společnosti ČEZ – Elektrárně Temelín. Následně působil v nemocnici v Písku, kde byl mimo jiné členem představenstva. Další zkušenosti z oblasti zdravotnictví získal v privátní sféře, kde se zabýval inženýrsko-investorskou činností. Poté byl vrchním ředitelem pro ekonomiku ministerstva zdravotnictví. V čele Všeobecné zdravotní pojišťovny je od prosince 2012, ve funkci byl potvrzen i v letech 2016 a 2020.