Být za pět minut v lese je k nezaplacení. Jak se měří kvalita života
Dobře se žije tam, kde… Kde vlastně? Pro někoho může být důležitá možnost snadno utéci do přírody, jiní docení úroveň služeb a na světě také existují lidé, kteří k životu potřebují alespoň dva supermarkety v docházkové vzdálenosti. Objektivně posoudit dobrá a horší místa k životu se už pět let snaží organizace Obce v datech s poradenskou společností Deloitte, které každoročně sestavují žebříček Indexu kvality života.
Projekt se nesnaží hodnotit život v jednotlivých obcích Česka bez kontextu, ale naopak: čísla vycházejí ze srovnání. Vše se tedy odvíjí od toho, jaký život v Česku skutečně je. „Je to čistě objektivizované srovnání,“ uvádí za Deloitte Filip Neterda, který se na vzniku indexu podílí. Změřit totiž pocity lidí v daném místě jde jen velmi těžko. Co pro jednoho může být obří výhoda, jinému je trnem v oku. „Když se dělají žebříčky kvality života v regionech, tak se měří měřitelné věci – jako podíl vysokoškoláků nebo dostupnost lékáren.
Ale do toho nejde zahrnout takové skutečnosti, jako že se ráno vzbudíte a za oknem vidíte volný horizont. Nebo že když vyjdete z domu, tak jste za pět minut v lese,“ myslí si sociolog Josef Bernard, který se dlouhodobě zabývá životem Čechů na periferiích a ve venkovských oblastech.
Data, která mluví o životě. I tak se ale k realitě snaží Index kvality života co nejvíce přiblížit. Bere v potaz celou škálu faktorů – počet bankomatů nebo kin, kvalitu silniční sítě, kolik mladých lidí se stěhuje do města nebo jak kvalitní vzduch obyvatelé dýchají. „Primárně bereme data z internetu, jako jsou například pracovní nabídky,“ vysvětluje Neterda. „Dalším zdrojem je stát, který se za těch pět let v dostupnosti dat výrazně zlepšil,“ doplňuje.
Kde mají nejmenší hustotu herních automatů v přepočtu na počet obyvatel? V jihomoravských Židlochovicích nebo v jihočeské Třeboni. Kam se stěhuje nejvíce mladých obyvatel? Do Bučovic. Kde jsou nejdostupnější praktičtí lékaři? V Kralupech nad Vltavou.
Index se zkrátka snaží obsáhnout co nejvíce dat vypovídajících o životě v dané obci. „Snažíme se dívat stejným pohledem, jakým se na život v daném místě dívají obyvatelé, tedy vnímat více faktorů dohromady,“ vysvětluje Neterda s tím, že tvůrci projektu si dávají za úkol přidávat každý rok nová data. „Chceme mít přesah i do přeshraničních lokalit, tedy například reflektovat, že lidé jezdí nakupovat do Polska nebo pracovat do Rakouska,“ říká.
Právě pohraniční periferie jsou v Česku často brané jako území druhé, a někdy až třetí kategorie. Není to tak dlouho, co bývalý český premiér popsal Karlovarský kraj „jako historicky nejhorší ve všem“. Index může posloužit i jako impulz a východisko ke změně. Lidé ve vedení obcí a úředníci státu díky němu dostanou k ruce podklad pro to, co je potřeba zlepšovat.
Krumlov padá. Za pět let existence projektu mají tvůrci už poměrně dobrý přehled o tom, které regiony jsou na vzestupu, a které naopak v ukazatelích kvality života pokulhávají, a to i dlouhodobě. „Na pozitivním konci žebříčku vidím více obcí z Jihomoravského kraje, naopak druhým směrem putují Dvůr Králové nad Labem, Cheb, Sušice, Horšovský Týn nebo Český Krumlov, který se propadl o 95 míst,“ zmiňuje turistickou perlu Česka tvůrce indexu.
Právě velký příliv turistů může být dle Neterdy důvodem pro špatné výsledky. „V Krumlově je velmi silný turistický ruch, ale klesá tam pracovní nabídka a mnoho občanů tam pobírá dávky, navíc tam hodně lidí volí nohama a odchází z města,“ vysvětluje. Na příkladu Krumlova je tak vidět, že i místo populární pro návštěvníky může být v praktickém životě upadající lokalita.
Nejsou to tedy jen pověstné Sudety, které politici i komentátoři propírají při jakýchkoliv volbách, ale i další místa, kde se každodenní život stává čím dál tím těžším. „Korelace s výsledky voleb je evidentní. Ale je potřeba se také podívat na to, jaká je korelace investic do regionálního rozvoje a právě do vývoje kvality života,“ uzavírá Neterda s tím, že v tomto ohledu se možná v posledních letech neudělalo tolik, kolik bylo možné.
Index kvality života ovšem ukazuje, jakým směrem se při případných budoucích investicích vydat. Ukazuje také úspěšné příklady obcí, ve kterých by řečeno s Cimrmany chtěl žít každý – ano, České Budějovice jsou v první dvacítce. A právě úspěšné příběhy zlepšení mohou být pro ostatní vzorem.
Obce s nejvyšším indexem kvality života za rok 2022
Město | Kraj | Hodnocení |
---|---|---|
Říčany | Středočeský kraj | 10 |
Praha 8 | Praha | 8,9 |
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav | Středočeský kraj | 8,1 |
Hustopeče | Jihomoravský kraj | 8,1 |
Černošice | Středočeský kraj | 7,5 |
Židlochovice | Jihomoravský kraj | 7,3 |
Slavkov u Brna | Jihomoravský kraj | 7,3 |
Rosice | Jihomoravský kraj | 7,2 |
Brno | Jihomoravský kraj | 7,1 |
Třeboň | Jihočeský kraj | 7,1 |
Turnov | Liberecký kraj | 6,9 |
Kuřim | Jihomoravský kraj | 6,8 |
Ivančice | Jihomoravský kraj | 6,7 |
Beroun | Středočeský kraj | 6,7 |
České Budějovice | Jihočeský kraj | 6,7 |
Šlapanice | Jihomoravský kraj | 6,4 |