Večírek po studené válce skončil. Evropa se už nemůže spoléhat na Spojené státy, říká Pojar
Éra, kdy se Evropa mohla spoléhat na Spojené státy, se chýlí ke konci. Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara už není možné udržovat představu, že války se odehrávají jen za našimi hranicemi a že bezpečnost přijde „shora“. „Žili jsme třicet let v mírové iluzi. Teď je čas začít se starat sami o sebe,“ říká v rozhovoru pro FLOW. Nejde ale o důvod k panice – spíš o výzvu, jak proměnit evropskou bezpečnost v robustní a soběstačný systém.
Donald Trump slibuje, že vyjedná mír na Ukrajině, zároveň ale dává najevo, že má pochopení pro požadavky Moskvy. A dokonce mluví o obnovení obchodní spolupráce s Ruskem. Podle Tomáše Pojara to nahrává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a oslabuje Západ. „Trump posiluje všechny silné hráče – nejen Ameriku, ale i Rusko a Čínu. Evropa mezitím zjišťuje, že večírek po studené válce skončil.
Trump přitvrzuje – ale ne tam, kde je to potřeba
Podle Tomáše Pojara Spojené státy netlačí na obě strany konfliktu stejně. „Ten tlak je větší na Ukrajinu než na Rusko. A to prostě nemůže vést k udržitelné dohodě,“ konstatuje.
Pojar připouští, že Trumpův nevyzpytatelný styl může být v krátkodobém horizontu efektivní. Pokud Trump skutečně chce přimět Putina ke změně postoje, má na to podle Pojara nástroje. „Stačilo by jít po ruských příjmech z ropy. To by ruský režim zabolelo.“ Tomáš Pojar upozorňuje i na byznysový rozměr americko-ruských vztahů. „Je evidentní, že část Trumpova týmu chce s Ruskem vydělávat peníze. Společné investice, byznys, normalizace vztahů – to je pro ně lákavé,“ říká. Podle něj je ale taková sázka extrémně riziková.
Evropa bez Ameriky? Jde to, ale bude to bolet
„Američané nám pomůžou, ale říkají: je to vaše válka. A mají pravdu,“ říká Pojar. Evropa podle něj musí investovat do vlastní obrany, zbavit se závislosti na USA a vycvičit silné armády. „Ukrajinskou armádu musíme posilovat, aby si Rusko příště dvakrát rozmyslelo, jestli znovu zaútočit.“
Jak by se Evropa zachovala, pokud by se Spojené státy stáhly? Podle Pojara to zatím bez americké pomoci nepůjde. „Závisíme na USA ve zpravodajských informacích, technologiích, výzbroji. To je fakt. Ale pokud budeme několik let chytře investovat, můžeme se stát mnohem samostatnější. Není to nemožné,“ říká.
Čeští vojáci na Ukrajině? A co povinná služba?
Na otázku, zda by čeští vojáci mohli být v budoucnu vysláni na Ukrajinu, Pojar odpovídá: „Nehovoříme o bojovém nasazení. Ale umím si představit, že by se naši vojáci mohli učit výcvikem – tak jako to dělají dnes v Česku nebo Polsku. A zároveň by se sami od Ukrajinců učili. Ti mají obrovské zkušenosti z bojiště.“
Zavedení povinné vojenské služby ale odmítá. „To by teď nefungovalo. Jsem pro dobrovolnost, otevřenost armády a rozšíření aktivních záloh. Lidé by pomáhali, ale pravidla jsou dnes zbytečně složitá a odrazující. Musíme to zjednodušit a zpřístupnit,“ říká.
Na závěr rozhovoru se Pojar vyjadřuje ke zprávám německých tajných služeb, podle nichž se Putin připravuje na větší válku. „Máme se obávat, pokud nic neuděláme. Ale když se budeme připravovat vážně a systematicky, můžeme tomu předejít. Ukážeme-li, že myslíme bezpečnost vážně, Putin si další útok dvakrát rozmyslí,“ říká.
Co dalšího se v rozhovoru dozvíte?
- Proč Trump tlačí více na Ukrajinu než na Rusko a jaké to má důsledky?
- Proč Pojar považuje Trumpovu mocenskou politiku za nebezpečnou pro Evropu?
- Jak může Evropa budovat silnější obranu i bez Ameriky? Proč je dohoda s USA o nerostech pro Ukrajinu problematická?
- Měla by se v Česku zavést povinná vojenská služba?
Sledujte celý rozhovor ve FLOW.
