Aktualizováno: Euroskeptici se pokusí narušit unijní soukolí. Macron proti nim doma zvolil riskantní strategii
Víkendové volby nakloní Evropský parlament doprava, kromě populistů a euroskeptiků v nich ale posílili i evropští lidovci. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tak nadále může pomýšlet na to, že setrvá ve své funkci. Jasnými poraženými hlasování jsou Zelení a liberální frakce Renew, kam patří i české ANO. Zisky nacionalistů navíc někde dopadají i na domácí politiku. Francouzský prezident Emmanuel Macron se kvůli úspěchu Národního sdružení (NR) Marine Le Penové rozhodl rozpustit dolní komoru parlamentu v riskantní snaze získat politickou iniciativu.
Partaj Le Penové má mít podle předběžných výsledků v unijním orgánu třicítku křesel. Tedy o dvanáct více než minule, což posílí frakci Identita a demokracie (ID). Macronovo hnutí naopak nejspíše o deset europoslanců přijde.
„Prezident republiky nemůže zůstat hluchý k poselství, které vyslal lid Francie,“ vzkázal šéf Národního sdružení Jordan Bardella. Macron připustil, že Francie potřebuje ke klidné vládě jasnou většinou, a proto se v zemi na konci června poprvé od roku 1997 budou konat předčasné legislativní volby.
Kyjev bude týdny v napětí
Šéf Elysejského paláce nejspíše věří, že se mu podaří pod vidinou úspěchu krajní pravice mobilizovat voliče a včasným a rázným zásahem občerstvit svůj mandát. Někteří komentátoři jeho krok přirovnávají k rozhodnutí někdejšího britského premiéra Davida Camerona vypsat referendum o setrvání země v Evropské unii. Politologové však vesměs nevěří, že by se NR podařilo získat v Národním shromáždění většinu. „Téměř jistě to Le Penovou zbrzdí,“ řekl webu Politico Mujtaba Rahman z poradenské společnosti Eurasia Group.
To však nic nemění na tom, že zemi i celou EU čekají napjaté týdny. „Politická nestabilita není pro Evropu nikdy dobrá,“ zdůraznila podle Bloombergu Sophie Pornschlegelová z bruselského think tanku Centrum pro evropskou politiku. Nervózní je ze situace zcela jistě i Ukrajina. Macron zejména v posledních měsících patřil mezi tahouny některých aktivit na podporu Kyjeva, hlavně v otázce vyslání vojenských instruktorů. Těsně před volbami sliboval, že dojedná koalici k této záležitosti.
Le Penová naopak byla roky podezírána z kontaktů s Ruskem a náklonnosti k jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi. V krajním případě volebního neúspěchu by prezident musel koexistovat s premiérem se zcela odlišnými názory na mnohá témata, včetně zahraniční politiky. Tím by se stal nejspíš Bardella. Le Penová by se pro sebe patrně v roce 2027 pokusila získat prezidentskou funkci.
Nad jednotou a vlivem nacionalistů visí otazník
Výrazné vítězství v Itálii slaví i premiérka Giorgia Meloniová. Díky dobrému výsledku Bratrů Itálie si frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) nejspíš připíše čtrnáct křesel. V tuto chvíli však není jasné, nakolik celkově posílí.
Kupříkladu v Polsku tato skupina vinou porážky Práva a spravedlnosti (PiS) sedm křesel ztratila. Pozice premiéra Donalda Tuska se tak dále posílí, což může ještě více povzbudit polské evropské ambice. Celkově se dá říct, že se o zisky euroskeptiků postaraly staré členské státy.
To se však ještě může změnit. Dopředu se mluvilo o tom, že by se k ECR mohl s deseti křesly přidat maďarský Fidesz premiéra Viktora Orbána, což ale vzbuzovalo odpor u některých stávajících členů. V europarlamentu budou také nováčci, jejichž úmysly zatím nejsou jasné. Navíc může dojít i k některým nečekaným přesunům.
Až další vývoj tak zřejmě rozhodne o tom, zda von der Leyenová uzavře tradiční spojenectví mezi evropskými lidovci, socialisty a demokraty (S&D) a Renew. K většině v 720členném orgánu je zapotřebí 361 hlasů. V tuto chvíli by tyto tři frakce podle předběžných výsledků měly mít 401 křesel. Socialisté už dali najevo, že jsou připraveni s lidovci jednat.
To však neznamená, že má šéfka komise podporu všech členů jednotlivých uskupení jistou a nebude si muset hledat další spojence, například u Meloniové. Analytici odhadují, že by mohla přijít o hlasy až patnácti procent představitelů koalice. Jenže pokud získá podporu od ECR, může o ni zase přijít jinde.
Před paktem s Meloniovou varoval například německý kancléř, sociální demokrat Olaf Scholz. On sám doma čelí výzvě k vypsání předčasných voleb, jelikož SPD skončila až třetí za CDU/CSU a Alternativou pro Německo (AfD). Scholz to však odmítá.
Ochotu k účasti ve velké koalici zároveň dávají najevo i Zelení, kteří zřejmě přišli o dvacet mandátů. "Má možnosti, což je lepší, než kdyby se mohla obrátit pouze na tvrdou pravici. Ale to neznamená, že bude snadné vybrat si, která možnost bude fungovat," komentovala pro Financial Times současnou situaci Nathalie Tocciová z italského think tanku Istituto Affari Internazionali.
Pokud by se v europarlamentu zformovala většina se Zelenými, dal by se nejspíše čekat jen mírný posun v unijních politikách, například ohledně Green Dealu. Kdyby však o dalším směřování více rozhodovali Evropští konzervativci a reformisté, mělo by to nejspíše větší dopad na zelenou agendu a migrační politiku.
Jisté je, že nacionalisté nyní cítí voličskou podporu, poháněnou strachem z dopadů migrace a dosavadních unijních politik na průmysl i domácnosti. A budou nejspíše chtít tento trend zužitkovat jak na evropské úrovni, tak na těch domácích. Jejich konečná unijní síla však bude silně záviset na schopnosti sjednotit se. Kdyby se jim to povedlo, byli by druhou nejsilnější frakcí. Už před volbami ale Le Penová odmítla další spolupráci s AfD, která mohla frakci ID přinést patnáct křesel.
