Předplatné

Aktualizováno: Volby do Poslanecké sněmovny 2025: Termín, strany, kandidáti a volební systém v ČR

Volby do Poslanecké sněmovny 2025: Termín, průzkumy, systém (ilustr. foto)

Volby do Poslanecké sněmovny 2025: Termín, průzkumy, systém (ilustr. foto) • Zdroj: ČTK

Petr Pohůdka , lig , frz

Na podzim roku 2025 se v ČR uskuteční parlamentní volby. Občané si po čtyřech letech znovu zvolí své zástupce v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Jaké strany a kandidáti chtějí do PČR? Jaké nové strany vznikly? Kdy se dozvíme přesný termín voleb 2025, jakým systémem jsou poslanci voleni a koho ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR favorizují volební průzkumy?

Termín voleb do Poslanecké sněmovny

Volby do Poslanecké sněmovny se konají každé čtyři roky. Naposledy občané volili nové poslance 8. a 9. října 2021. Pokud nedojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny a vyhlášení předčasných voleb, půjdou Češi k volebním urnám na podzim roku 2025. Přesný termín voleb vyhlásí prezident Petr Pavel nejpozději 90 dnů před konáním voleb.

Rozhodnutí o vyhlášení voleb je zveřejňované ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení parlamentních voleb je považován den, kdy byla částka Sbírky zákonů s rozhodnutím o vyhlášení voleb rozeslána. Ode dne vyhlášení voleb jsou odvozené další zákonné lhůty a termíny spojené s organizací voleb – například termíny pro odevzdání kandidátních listin a jejich přezkoumání, losování volebních čísel Státní volební komisí nebo zveřejňování adres volebních místností.

Volební průzkumy

Volební průzkumy favorizují ve sněmovních volbách 2025 hnutí ANO. Strana vedená Andrejem Babišem si podle většiny volebních průzkumů dlouhodobě udržuje podporu zhruba 30 % voličů. Na druhém místě se s velkým odstupem nachází ODS. Ta však v minulých volbách kandidovala v rámci koalice Spolu ještě s TOP 09 a KDU-ČSL. Zatímco strana Markéty Pekarové Adamové se dlouhodobě pohybuje na hranici zvolení kolem 5 procent, preference lidovců se nacházejí již řadu měsíců pod ní. Zástupci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL nicméně  již potvrdili, že strany budou kandidovat společně i v roce 2025 a podepsali společnou koaliční smlouvu.

Za ODS se ve volebních průzkumech umisťují STAN a SPD. Po odchodu z vlády klesly preference Pirátské straně, která poslední rok volebního období stráví v opozici.

Šance na zvolení dávají průzkumy ještě KSČM potažmo koalici Stačilo! Kateřiny Konečné a hnutí Motoristé sobě. O poznání hůře je na tom zatím Přísaha Róberta Šlachty a SOCDEM Jany Maláčové (dříve ČSSD). Jak vypadají volební preference jednotlivých subjektů podle posledních průzkumů?

Poslanecká sněmovna aktuálně

Do Poslanecké sněmovny se na základě voleb v roce 2021 dostaly čtyři subjekty:

  • vítězná koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) se ziskem 27,79 % hlasů,
  • hnutí ANO s 27,12 % hlasů,
  • Piráti a Starostové (koalice Pirátské strany a hnutí STAN) s 15,62 % hlasů,
  • SPD s 9,56 % hlasů.

Další politické strany nepřekročily potřebnou 5% volební klauzuli a jejich kandidáti se tak do Poslanecké sněmovny nedostali. Nejblíže bylo hnutí Přísaha vedené Róbertem Šlachtou, které získalo 4,68 % hlasů. Za branami parlamentu zůstala s 4,65 % hlasů také ČSSD (SOCDEM). Na sestavení vlády se původně dohodly koalice Spolu a Piráti a Starostové. Piráti z vlády odešly na konci září 2024 a přešli do opozice.

Součásná koalice tak svoji důvěru opírá o podporu 104 poslanců. Dohromady 96 křesel připadá na opozici, kterou tvoří ANO, SPD a Piráti.

Politické strany, koalice, kandidáti a lídři

Které politické strany mají ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 podle průzkumů slušnou šanci na zvolení?

Volební mapa lídrů 2025 ukazuje kandidáty pro jednotlivé kraje u stran, které mají své zástupce aktuálně v parlamentu. Mapu lídrů postupně aktualizujeme o další kandidáty a kandidátky, až budou oznámeni.

Hnutí ANO

  • Předseda: Andrej Babiš
  • Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 27,12 %
  • Aktuální počet poslanců: 72

Podle volebních průzkumů hlavní favorit voleb. Znovuzvolený předseda hnutí Andrej Babiš potvrdil, že pokud ANO vyhraje volby, chtěl by se stát premiérem. V této funkci již působil v letech 2017–2021. K dalším významným postavám hnutí patří bývalý místopředseda vlády Karel Havlíček nebo bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

ODS (v koalici Spolu)

  • Předseda: Petr Fiala
  • Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 27,79 % (v rámci koalice Spolu)
  • Aktuální počet poslanců: 34

Druhé místo ve volebních průzkumech dlouhodobě drží ODS. S největší pravděpodobností ji do voleb opět povede Petr Fiala. Ten v dubnu 2024 obhájil svoji pozici na volebním sjezdu strany. K nejvýraznějším osobnostem ODS patří ministr financí Zbyněk Stanjura, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ministryně obrany Jana Černochová či ministr dopravy Martin Kupka. ODS, TOP09 a KDU-ČSL budou opět kandidovat v rámci koalice Spolu.

STAN

  • Předseda: Vít Rakušan
  • Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 15,62 % (v rámci koalice PirSTAN)
  • Aktuální počet poslanců: 33

Starostové mají v Poslanecké sněmovně 33 zástupců. Může za to především kroužkování voličů na společné kandidátce s Piráty. Stranu do voleb povede Vít Rakušan, který v současné vládě zastává pozici ministra vnitra. K dalším výrazným postavám hnutí patří bývalý ministr školství Petr Gazdík či aktuální šéf tohoto resortu Mikuláš Bek.

SPD

  • Předseda: Tomio Okamura
  • Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 9,56 %
  • Aktuální počet poslanců: 20

Podporu k 10 procentům hlasů dlouhodobě vykazovalo ve volebních preferencích SPD. Podobný zisk si strana připsala i ve dvou posledních sněmovních volbách. Ve volbách do Evropského parlamentu SPD kandidovala spolu s Trikolorou.

Po volbách do europarlamentu, které pro stranu skončily neúspěchem, začaly preference SPD padat. V krajských volbách si však strana naopak polepšila. Pro volby do Poslanecké sněmovny 2025 strana navázala spolupráci s podobně smýšlejícími subjekty, takže na kadidátce SPD se objeví také zástupci Trikolóry, PRO a Svobodných.

Postupem, kdy se zástupci několika stran ucházejí o zvolení do Sněmovny na kandidátce jedné z nich, se tato uskupení vyhnou nutnosti překonat vyšší hranice získaných hlasů pro vstup do dolní komory stanovené pro koalice.

Piráti

  • Předseda: Zdeněk Hřib
  • Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 15,62 % (v rámci koalice PirSTAN)
  • Aktuální počet poslanců: 4

Piráti v minulých volbách do Poslanecké sněmovny získali v koalici se Starosty 15,62 % hlasů. Doplatili ale na masivní kroužkování ve prospěch koaličních kolegů a získali jen 4 mandáty. Do voleb v roce 2025 Piráty již nepovede Ivan Bartoš, který v čele strany stál s krátkou přestávkou 15 let. Ivan Bartoš rezignoval na svoji funkci po neuspokojivých výsledcích krajských a senátních voleb, které se konaly v září 2024. Neúspěchem pro stranu skončily i volby do europarlamentu.

Pirátská strana byla v aktuálním volebním období součástí vládní pětikoalice, z vlády ale její ministři odešli na konci září 2024 poté, co premiér Petr Fiala (ODS) odvolal z pozice ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Stalo se tak nedlouho poté, co Bartoš rezignoval na post předsedy Pirátů. Nové vedení si Piráti zvolili 9. listopadu v Praze. 

Novým předsedou Pirátské strany se stal náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten ovšem  do sněmovny kandidovat nechce. Stranu po jeho zvolení opoustili někteří členové, například Marcel Kolaja nebo Jana Michalidu.

TOP 09 (koalice Spolu)

  • Předsedkyně: Markéta Pekarová Adamová
  • Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 27,79 % (v rámci koalice Spolu)
  • Aktuální počet poslanců: 14

TOP 09 povede do voleb Markéta Pekarová Adamová, která stranický sněm ovládla již potřetí. Prvním místopředsedou strany je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Přestože má strana aktuálně 14 poslanců, samostatně se ve volebních průzkumech pohybuje na hranici volitelnosti. ODS, TOP09 a KDU-ČSL budou opět kandidovat v rámci koalice Spolu.

KDU-ČSL (koalice Spolu)

  • Předseda: Marek Výborný
  • Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 27,79 % (v rámci koalice Spolu)
  • Aktuální počet poslanců: 23

Ještě horší preference než TOP 09 vykazuje KDU-ČSL, která by se podle volebních průzkumů do Poslanecké sněmovny samostatně spíše nedostala. Aktuální předseda strany Marek Výborný byl na říjnovém sjezdu strany v Olomouci zvolen jako nový předseda strany. Nahradil tak na tomto postu současného ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. ODS, TOP09 a KDU-ČSL budou opět kandidovat v rámci koalice Spolu.

Mimoparlamentní strany a hnutí

SOCDEM

Do Poslanecké sněmovny by se ráda vrátila ČSSD, která od roku 2023 vystupuje pod značkou SOCDEM. Stranu do voleb povede bývalá ministryně práce a sociálních věcí Babišovy vlády Jana Maláčová.

ČSSD

Tradiční značku ČSSD mezitím začal používat Jiří Paroubek. Bývalý premiér stojí v čele subjektu vystupujícího pod jménem Česká suverenita sociální demokracie.

KSČM a Stačilo!

O návrat do parlamentu usiluje také KSČM, vedená Kateřinou Konečnou, ta je zároveň hlavní tváří hnutí Stačilo!, jehož jsou komunisté hlavní součástí. Na kandidátce Stačilo! se objeví zástupci z Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), České strany národně-sociální (ČSNS) a Spojených demokratů (SD-SN). Předsedou Stačilo! je Daniel Sterzik známý pod pseudonymem Vidlák.

Motoristé sobě

Původně se předpokládalo, že podobně jako v případě eurovoleb vytvoří Šlachtova strana koalici s hnutím Motoristé sobě, jemuž předsedá dlouholetý spolupracovník Václava Klause Petr Macinka. Motoristé si ale v lednu odhlasovali, že do voleb v roce 2025 půjdou samostatně a žádnou koalici nevytvoří. Strana o sobě mluví jako o pravici a na Klausovo odkaz chce navázat.

Přísaha

Svůj druhý pokus o překročení pětiprocentní hranice v parlamentních volbách plánuje Róbert Šlachta s Přísahou. Té při volbě do europarlamentu pomohlo spojení v koalici právě s Motoristy, tato koalice se ale ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 opakovat nebude. Spolupráci s jinými subjekty na bázi koalice se však Šlachta nebrání. V minulých volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 se Přísaha do parlamentu nedostala těsně, získala tehdy 4,68 procent.

PRO, Svobodní, Trikolóra na kandidátce SPD

Trikolóra, Svobodní a PRO uzavřely pro volby do Polanecké sněmovny 2025 spojenectví se stranou Tomia Okamury a jejich kandidáti se objeví na kandidátní listině SPD. Zástupci menších stran budou podle dohody na kandidátkách SPD, ve Sněmovně pak plánují ustavit společný poslanecký klub. 

Postupem, kdy se zástupci několika stran ucházejí o zvolení do Sněmovny na kandidátce jedné z nich, se tyto subjekty vyhnou nutnosti překonat vyšší hranice získaných hlasů pro vstup do dolní komory stanovené pro koalice. Samostatně kandidující strana musí získat nejméně pět procent hlasů, dvoučlenná koalice osm procent hlasů a vícečetná koalice aspoň 11 procent hlasů.

Strana zelených

Do voleb 2025 jde i Strana zelených, kterou vedou aktuálně Matěj Pomahač a Gabriela Svárovská. Strana byla zvolena do parlamentu v období 2006 až 2010, od té doby čeká na návrat marně. Výčet všech kandidujících stran a hnutí tím zdaleka nekončí. Pravděpodobně vzniknou pro volby 2025 i nové subjekty.

Nové strany: GEN a kdo další?

Zájem o návrat do velké politiky pod praporem nové strany projevil i Miroslav Kalousek, zatím se ale k žádné nepřihlásil. V lednu ohlásil, že z vážných osobních důchodů návrat do velké politiky neplánuje.

Novou stranu GEN cílící na zklamané voliče pětikoalice založil developer a majitel Lodě Pivovar na Vltavě Vojtěch Ryvola, jemuž pomáhal známý politický marketér Marek Prchal. Ryvola je radní v Praze 1, který byl zvolen za hnutí ANO. Ve vedení je také bývalý sociální demokrat a historik brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa. Do volebního souboje strana vstupuje s ambicí ukončit hádky a hledat řešení, která poptávají občané. Cílem strany je podle Ryvoly vrátit do popředí skutečné pravicové hodnoty.

Novou stranu chystá i někdejší „betonový král“ a neúspěšný prezidentský kandidát Tomáš Březina, který svůj Best prodal před třemi lety společnosti DEK miliardáře Víta Kutnara. Obě nové strany rozebíráme v samostatném článku.

Koalice stran a spojenectví 2025

Spolu

V posledních parlamentních volbách se do Poslanecké sněmovny dostaly dvě koalice – Spolu a PirSTAN. První koalice se zástupci stran ODS, KDU-ČSL a TOP09 byla potvrzena i pro volby 2025. Lídři stran už i podepsali koaliční smlouvu. Koalice také představila zjednodušené logo a nový vizuální styl, ve kterém modrou barvu nahradily výrazná zelená, meruňková a bílá.

Lídr koalice, premiér Petr Fiala uvedl za přirozeného partnera vládní STAN, je prý otevřený i debatě s Piráty. I letos naopak vylučuje povolební spolupráci s ANO expremiéra Andreje Babiše

Stačilo!

Koalicí na hraně zákona je hnutí Stačilo!, které tvoří silně levicový proud, kterému dominují komunisté. Na kandidátce Stačilo! mají být lidé z Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), České strany národně-sociální (ČSNS) a Spojených demokratů (SD-SN). Zástupci těchto stran se budou o zvolení do Sněmovny ucházet na společné kandidátce, čímž se tyto subjekty vyhnou nutnosti překonat vyšší hranice získaných hlasů pro vstup do dolní komory stanovené pro koalice. Samostatně kandidující strana musí získat nejméně pět procent hlasů, dvoučlenná koalice osm procent hlasů a vícečetná koalice aspoň 11 procent hlasů. 

Z původní koalice se stalo hnutí, v jehož čele je Daniel Sterzik známý pod svým blogerským pseudonymem Vidlák. Na kandidátce Stačilo se objeví i bývalá europoslankyně Jana Bobošíková. Lídryní do voleb je však Kateřina Konečná, která je z KSČM. Přestože je Konečná nejvýraznější osobností hnutí Stačilo!, není nijak zastoupena v jejím vedení. Kandidátka to vysvětluje tím, že jako předsedkyně KSČM nemůže být členkou dvou stran. V březnu vyšlo najevo, že hnutí Stačilo! mělo jen deset členů, z toho šest působí v předsednictvu strany.

Spekulovalo se o možné koalici se SOCDEM Jany Maláčové. Předsedkyně původně avizovala, že se koalici nebrání, kvůli čemuž ze strany odešli mnozí členové, mezi jinými Petra Buzková, Jakub Landovský nebo Tomáš Petříček. Už dříve ze strany vystoupil dřívější předseda a ministr vnitra za covidové éry, Jan Hamáček. Jednání mezi SOCDEM a Stačilo! ale nakonec ztroskotala. Maláčová hnutí označila za antisystémové.

SPD, Trikolóra, PRO, Svobodní

Podobný systém nepřiznané koalice zkusí i SPD. Na kandidátce strany Tomia Okamury se objeví zástupci PRO, Trikolory a Svobodných.

Od spojenectví si strany slibují, že zabrání propadnutí hlasů a zajistí jim silnější hlas ve Sněmovně. Ve Sněmovně pak strany plánují ustavit společný poslanecký klub. V memorandu se strany zavázaly k tomu, že požádají agentury pro výzkum veřejného mínění, aby od sčítaly preference všech těchto stran dohromady. Podle dohody by také subjekty neměly organizovat kampaň, aby získaly preferenční hlasy na úkor partnerů.

Ani Motoristé a Přísaha, ani Piráti a STAN

Nebude se opakovat koalice Přísahy a Motoristů sobě, která fungovala ve volbách do Evropského parlamentu.  Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 ale Motoristé s Přísahou společnou koalici určitě nevytvoří. Motoristé si v lednu odhlasovali, že budou kandidovat samostatně. Přísaha se naopak koalici s jiným subjektem nebrání.

Nebude se opakovat ani koalice PirSTAN - koalice Pirátů a Starostů, která vznikla ve volbách 2021. Potvrzují to prohlášení lídrů obou stran.

Poslanecký mandát: Jak dlouho trvá?

Poslanci jsou v ČR voleni na čtyři roky. Poslanecký mandát vzniká dle článku 19 odst. 3 Ústavy České republiky zvolením. V případě, že poslanec odmítne na ustavující schůzi složit poslanecký slib či jej složí s výhradou, mandát mu zaniká. K zaniknutí mandátu dále dochází:

  • uplynutím volebního období,
  • vzdáním se mandátu,
  • ztrátou volitelnosti (smrt či ztráta občanství),
  • rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
  • vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22 Ústavy České republiky.

Kdo může volit do Parlamentu ČR?

Ve volbách do parlamentu může volit každý občan ČR, který alespoň druhý den voleb dovrší věku 18 let a zároveň nemá:

  • omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva,
  • omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví lidu (častá překážka během pandemie covid-19).

Systém voleb: Jak volit do Parlamentu ČR?

Volby do Poslanecké sněmovny probíhají podle zásad poměrného volebního systému. Česká republika je při volbě rozdělena do 14 volebních obvodů podle krajů. Celkem se volí 200 poslanců. Počet mandátů, který připadne danému kraji, se určí na základě počtu platných hlasů ve volebním obvodu. Mandáty se rozdělují jen stranám s minimálním volebním ziskem ve výši 5 %. U koalice dvou stran je stanovena uzavírací klauzule 8 %, v případě trojkoalice 11 %.

K rozdělení mandátů dochází ve dvou skrutiniích. První probíhá na základě Imperialiho kvóty. Ta zvýhodňuje úspěšnější strany, ale daleko mírněji než d'Hondtova metoda používaná v letech 2002–2017. Ve druhém skrutiniu se používá Hagenbach-Bischoffova kvóta.

Do výsledků se promítají také preferenční hlasy voličů. Jsou udělovány zakroužkováním pořadového čísla u jména kandidáta na volebním lístku. Každý volič má k dispozici až 4 preferenční hlasy. Nemusí je však udělit – volební lístek může odevzdat neupravený a hlasovat tak pro kandidátku v navrhované podobě. Preferenční hlasy slouží k posunutí kandidáta v rámci kandidátní listiny. Pokud dotyčný získá 5 % z platných hlasů pro daný subjekt, připadne mu mandát přednostně. Je-li takových kandidátů více, rozhoduje počet preferenčních hlasů.

Volební místnosti: Kde volit do Parlamentu ČR?

V ČR voliči hlasují ve volebním okrsku na území obce, kde mají trvalé bydliště. Zde jsou zapsáni do stálého seznamu voličů. Přesnou adresu volební místnosti zveřejní starosta obce nejpozději 15 dnů před volbami způsobem v místě obvyklým (obecní vývěska, web obce apod.).

V zahraničí mohou voliči ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat na zastupitelském úřadu ČR, kde jsou zapsáni do zvláštního seznamu voličů. Tento úřad je také zodpovědný za poskytování bližších informací o volbách. Pokud se voliči nemohou dostavit do příslušné volební místnosti, mohou si opatřit voličský průkaz. S ním lze hlasovat v kterékoliv volební místnosti na území ČR či zastupitelském úřadu v zahraničí.

Volební lístky pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Volební lístky obdržíte při sněmovních volbách na adresu svého trvalého bydliště nejpozději 3 dny před volbami. Pokud vám hlasovací lístky přijdou nekompletní nebo je ztratíte, můžete si ve volební místnosti zažádat o náhradní sadu. Voliči v zahraničí obdrží volební lístky až ve volební místnosti u zastupitelského úřadu ČR.

Na každém volebním lístku je vždy kandidátka jedné politické strany, hnutí či koalice. Hlasovací lístky jsou opatřeny vylosovanými volebními čísly, která jsou pro kandidující subjekty ve všech krajích stejná. Při volbě vkládáte do úřední obálky vždy jen jeden volební lístek (případně doplněný o max. 4 preferenční hlasy). Více volebních lístků v jedné obálce bude při sčítání vyhodnoceno jako neplatný hlas. Totéž platí pro:

  • přetržené volební lístky,
  • hlasovací lístky, které nejsou vytištěné na předepsaném tiskopise,
  • volební lístky, které nejsou vložené do úřední obálky vydané volební komisí.

Voličský průkaz pro volby do Poslanecké sněmovny

Voličský průkaz vám umožní volit mimo svůj volební okrsek v kterékoliv volební místnosti na území ČR či zastupitelském úřadu v zahraničí. Zažádáte si o něj u obecního úřadu (případně úřadu městské části nebo městského obvodu) v místě, kde jste přihlášeni k trvalému pobytu. Žádost lze podat:

Elektronickou i písemnou žádost (ta musí být navíc doplněna úředně ověřeným podpisem) musí příslušný úřad obdržet nejpozději 7 dnů před volbami – do pátku v 16 hodin.

Žádost o voličský průkaz lze vyřídit snadno i pomocí datové schránky fyzické osoby přes Portál občana. Na hlavní stránce Portálu občana zvolte Žádost o voličský průkaz, alternativně v sekci Podání vyberte Další podání a Žádost o vydání voličského průkazu. Zde si vyberete, pro které vyhlášené volby chcete získat voličský průkaz. 

Osobně si voličský průkaz vyřídíte ještě 2 dny před volbami, tj. do středeční 16. hodiny. Voličský průkaz jste povinni při volbě odevzdat volební komisi, jinak vám hlasování nebude umožněno.

Volební komise: Odměna a jak se stát členem

Za řádný průběh parlamentních voleb ve volebním okrsku zodpovídá volební komise. Její členové kontrolují totožnost voličů, dohlíží na správnost postupu při hlasování a sčítají odevzdané hlasy. Počet členů volební komise určuje starosta obce podle počtu voličů v okrsku. Volební komise by však měla mít minimálně 5 členů. V okrscích s méně než 300 voliči může být komise čtyřčlenná.

Členy volební komise nominují kandidující politické strany. Doplňují je dobrovolníci, kteří se přihlásí na příslušném obecním či městském úřadu. Ve volební komisi mohou zasednout osoby, které:

  • jsou občany ČR či občany jiné země s právem volit na našem území,
  • jsou přihlášené k trvalému pobytu v ČR (u státních příslušníků jiné země stačí registrovaný přechodný pobyt),
  • nejpozději v den složení slibu dovrší věku 18 let (ke složení slibu dochází na prvním zasedání komise nejpozději 21 dnů přede dnem voleb),
  • nenaplňují žádnou z překážek ve výkonu volebního práva (například omezení svéprávnosti či výkon trestu odnětí svobody),
  • ve volbách do Poslanecké sněmovny zároveň nekandidují.

Členové volební komise za svoji činnost získávají peněžní odměnu. U řadových členů je pro volby stanovena jednorázová částka 1 800 Kč. U místopředsedy a zapisovatele činí odměna 2 100 Kč, předseda komise si přijde na 2 200 Kč. Pokud se volby do Poslanecké sněmovny konají v souběhu s dalšími volbami, zvyšuje se odměna za výkon jednotlivých funkcí o 400 Kč.

Výsledky voleb 2025

Kdy se dozvíme výsledky parlamentních voleb 2025? Volební místnosti se tradičně uzavřou v sobotu ve 14 hodin. Poté volební komise začíná se sčítáním hlasů. Průběžné výsledky voleb jsou zveřejňované prakticky okamžitě po uzavření volebních místností.

V první fázi jsou v nich ale započítané jen nejmenší volební okrsky, kde se hlasy sčítají nejrychleji. Konečné volební výsledky (nebo alespoň výsledky zahrnující drtivou většinu volebních okrsků) lze očekávat během sobotního večera.

Doporučujeme

Články z jiných titulů