Trump jde podruhé za sebou do voleb v roli outsidera. Své funkce se ale jen tak nevzdá
Jeden z nejkontroverznějších prezidentů v amerických dějinách Donald John Trump míří za obhajobou svého mandátu jako kandidát Republikánské strany v listopadových prezidentských volbách. Stejně jako v předchozím hlasování v roce 2016, i tentokrát je Trump outsiderem. Jeho soupeř Joe Biden si před ním v průzkumech udržuje pohodlný sedmiprocentní náskok. Aférami stíhaný politik ovšem klidně může znovu překvapit.
Donald Trump je bezpochyby v mnoha ohledech unikátem mezi americkými prezidenty. Do funkce nastoupil až ve svých sedmdesáti letech, čímž se stal nejstarší hlavou Spojených států v historii. Je také prvním prezidentem, který před svým zvolením nikdy nepůsobil ve vysoké politice, ani v armádě. Svoji soupeřku Hillary Clintonovou porazil, ačkoli pro něj hlasovalo o téměř tři miliony občanů méně než pro ni. Také jen málokterý vůdce před ním dokázal tak viditelně rozdělit americkou společnost na dva nesmiřitelné tábory. Právě schopnost oslovit určitou skupinu, zejména bělošských voličů z něj však udělala před čtyřmi lety nečekaného vítěze a může mu pomoci k úspěchu i teď.
Řada západních akademiků, jako je například americký politolog Daniel Hellinger z Rutgersovy univerzity, považuje Trumpa za archetyp populistického politika. Vyznačuje se agresivním stylem a nekorektními výroky, které často nejsou podložené žádnými důkazy. Trump s oblibou šíří různé domněnky a konspirační teorie. Rád osobně napadá novináře a své názorové odpůrce. Ačkoli se řadí k pravicovým Republikánům, po ideologické stránce je velmi nečitelný.
Prezident Twitteru
Jako jeden z prvních politiků nicméně dokázal naplno využít moci digitálních médií. Přímo legendární jsou jeho uštěpačné tweety, jimiž pravidelně zásobuje uživatele sociálních sítí. Pomohl mu i jeho obraz úspěšného byznysmena a někdejší hvězdy televizní reality show. Právě Trumpova energie a teatrální vystupování, které prezidentovi příznivci považují za zábavné, by mohlo v nadcházejících debatách znamenat problém pro staršího a rezervovanějšího kandidáta Demokratů – Joea Bidena.
Trumpovo prezidentství provázelo už od prezidentských voleb v roce 2016 mnoho nejrůznějších kauz. Jeho kampaň podle tvrzení amerických tajných služeb údajně ovlivňovala Ruská federace. Ta měla prostřednictvím sociálních sítí šířit dezinformace v neprospěch Trumpovy soupeřky Hillary Clintonové. V lednu 2020 se Trump stal po Andrew Johnsonovi a Billu Clintonovi historicky třetím prezidentem USA, jenž musel čelit impeachmentu, čili ústavní žalobě. Stalo se tak kvůli uniklému telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, v němž Donald Trump svého partnera žádal, aby mu dodal kompromitující informace na Joea Bidena.
Ublíží mu pandemie
Kontroverze vyvolávají Trumpovy urážlivé výroky vůči ženám, rasovým menšinám a migrantům či zpochybňování vědy. Prezidentova nekompromisní zahraniční politika de facto přivedla Spojené státy do obchodní války s Čínou. Nejvíce mu ovšem ublížilo nezvládnutí koronavirové krize.
Trump pandemii zpočátku bagatelizoval a dlouho odmítal přistoupit k restriktivním opatřením. Spojené státy jsou nyní nejzasaženější zemí infekcí COVID-19 na světě. Mají přes sedm milionů nakažených, více než 204 tisíc lidí nemoci podlehlo a stovky tisíc lidí přišly kvůli následné ekonomické krizi o práci. Pandemie může srazit Trumpovi vaz ve volbách i kvůli tomu, že se po celé své funkční období snažil omezit program rozsáhlé zdravotní péče pro nemajetné Američany, jenž uzákonil Trumpův předchůdce Barack Obama.
Na druhé straně mu pomáhá fakt, že se snaží plnit své předvolební sliby. Prosadil zásadní daňovou reformu, čímž ulevil podnikatelům a americké střední třídě. Je zastáncem fosilních paliv a podporuje americké technologické společnosti, na úkor těch čínských. Umí se rovněž zalíbit nábožensky založeným konzervativcům, například svým nekompromisním postojem vůči potratům, které se prakticky snaží zakázat. Sympatie budí též některá jeho velká státnická gesta, třeba opakovaná setkání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.
Nízké preference a neférové volby
V současné chvíli by podle americké CNN Trumpa volilo 44 procent Američanů, zatímco pro jeho soka Joe Bidena by hlasovalo 51 procent. Odborníci nicméně očekávají, že v průběhu října se náskok demokratického kandidáta na prezidenta bude snižovat. Poslední otázkou zůstává, co nastane v případě, pokud Trump skutečně volby prohraje. Prezident totiž dlouhodobě kritizuje jejich regulérnost, zejména mu vadí korespondenční hlasování, které USA zavedly kvůli koronaviru.
Trump odmítl potvrdit, že v případě porážky v poklidu předá svůj úřad soupeři a nevyloučil napadení pro něj nepříznivého výsledku u Nejvyššího soudu, v němž mají aktuálně navrch jeho Republikáni. „No uvidíme, co se stane,“ řekl doslova na nedávné tiskové konferenci v Bílém domě.
