Čas degreenizace. Západ po Trumpově příchodu plíživě vzdává své zelené úsilí
Výroba baterií ve Spojených státech je v ohrožení, evropská letiště se rozrůstají a šéf vlády nejdůležitější unijní ekonomiky volá po zrušení zákazu spalovacích motorů. Už delší dobu je zřejmé, že evropské zelené ambice drhnou a některé plány se zřejmě nepodaří naplnit včas. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se však zdá, že se i sedmadvacítka pomalu osměluje přímo ustupovat od dekarbonizačních záměrů.
Zhruba za měsíc v Brazílii vypukne klimatická konference COP30. Předpokládá se, že atmosféra jubilejní konference v Belému nebude nijak optimistická, už jen kvůli krajně nejisté účasti jednoho z nejdůležitějších aktérů. Americký prezident bezprostředně po své inauguraci nařídil, aby USA opět odstoupily od pařížské klimatické dohody, a nejeví zájem o tento druh diplomacie. Nejde však pouze o USA, před konferencí tápe i sedmadvacítka, která zatím marně hledá shodu na svých emisních cílech pro roky 2035 a 2040.
Emisní úsilí pro příštích patnáct let mělo být původně známé v prvním čtvrtletí letošního roku. Jeho zveřejnění ale Brusel odložil a až počátkem července navrhl závazný cíl snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Několik zemí, včetně velkých členů jako Německo, Francie, Polsko a Itálie, ale chce o problematice dále diskutovat. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová sice slibuje, že do klimatické konference bude jasno, tento názor však nesdílejí všichni.
Místo na kola do letadel
„Nevím, jestli to stihneme do Belému, prostě nevím. Záleží to teď na mnoha, mnoha faktorech,“ řekl Reuters nejmenovaný polský představitel. V létě Varšava uvedla, že není na plnění tak ambiciózního plánu připravená. „Cíl EU v oblasti snižování emisí musí být realistický a příspěvky jednotlivých zemí k jeho dosažení musí být rozdílné,“ prohlásila tehdy polská ministryně životního prostředí Paulina Hennig-Klosková.
Že evropské úsilí slábne, je vidět i v praxi – například v oblasti letecké dopravy. Sedmadvacítka v současnosti zvažuje desetiletý odklad zavedení daní z leteckého a lodního paliva. Udržitelná paliva se na nebi zavádějí jen pomalu a tlak na Evropany, aby upustili od letů na kratší vzdálenosti, prakticky ustal. Letiště ve velkých evropských městech se modernizují a rozrůstají; do poloviny století se očekává, že osobní letecká doprava vzroste na dvojnásobek. Ekologové si stěžují, že zelené plány nedrží krok s rozvojem sektoru, který se politikům líbí, jelikož přináší pracovní místa a turisty.
„Zelená agenda je mrtvá,“ věří šéf společnosti Ryanair Michael O’Leary. „Myšlenka, že bychom všichni měli jezdit na kole, vlakem nebo po dálnici, kterou nám Francouzi, Nizozemci a Němci posledních dvacet let kázali, je pryč,“ podotkl podle Financial Times na nedávné akci pro média.
Změny nálad jsou znát i v debatě o silniční dopravě. Německý kancléř Friedrich Merz chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035. Tvrdí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují pochybnosti za situace, kdy mají problém konkurovat elektromobilům z Číny. Prohlášení vyvolalo napětí v německé vládní koalici; SPD se s ním neztotožňuje.
Německo-italský spalovací motor
Merz má však italskou podporu a je vysoce pravděpodobné, že pokud v Česku skutečně vznikne vláda složená z ANO, Motoristů a SPD, k iniciativě se připojí. Stále se však jeví nepravděpodobně, že by Česko našlo dostatek partnerů pro torpédování plánovaných emisních povolenek ETS2, které mají od roku 2027 zpoplatnit emise skleníkových plynů z dopravy a vytápění.
Dosud se pro zrušení záměru vyjadřovala pouze hrstka členů EU a dosavadní vláda Petra Fialy (ODS) připouštěla, že nemá pro tento tah dostatek spojenců. Podařilo se jí ale za pomoci dvou desítek zemí dosáhnout zastropování cen nových povolenek.
Vlažnost v sedmadvacítce už delší dobu provází i plány na ozelenění zemědělství a potravinářství. Například strategie Z Farmy na vidličku, představená v roce 2020, je v podstatě mrtvá. EU omezila původní velkolepé záměry tváří v tvář válce na Ukrajině, vleklým protestům zemědělců a lobby velkých hráčů v agrárním sektoru.
Především ze závazného plánu na snižování pesticidů do roku 2030 se loni stal cíl nezávazný. „Potřebujeme přístup, který zemědělce odměňuje, spíše než aby na ně vyvíjel příliš velký tlak,“ konstatoval letos eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.
Otazník v tuto chvíli visí i nad cíli, které se týkají obnovitelných zdrojů energie. Kupříkladu tempo instalace větrných turbín výrazně zaostává za plány Bruselu. Evropa v letošním prvním pololetí instalovala 6,8 gigawattu nových větrných elektráren. V současnosti tak má sedmadvacítka k dispozici celkem 236 gigawattů instalovaného výkonu větrných turbín. Unijní cíl je přitom 425 gigawattů do roku 2030. Jeho dosažení by v praxi znamenalo zvýšit tempo budování nových větrných parků na více než dvojnásobek.
Trump chce vymýtit zelenou ideologii
Za Atlantikem mezitím Trumpova politika otřásá rozjetými zelenými plány, které velkými dotacemi podnítil jeho předchůdce Joe Biden. Aktuálně Trumpova administrativa zrušila financování více než dvou stovek projektů v šestnácti státech v celkové hodnotě téměř osmi miliard dolarů. Škrty se mimo jiné dotknou továren na baterie, projektů vodíkových technologií, modernizace elektrické sítě a snah o zachycování uhlíku. Trumpův tým tvrdí, že federální vláda nebude financovat levicovou klimatickou agendu.
Demokraté jsou přesvědčeni, že Bílý dům takto trestá opozici, a poukazují na to, že dotčené jsou státy, ve kterých si vedla dobře prezidentská kandidátka Kamala Harrisová. A komentátoři zpochybňují racionalitu této snahy. Analýza vládních dat, kterou provedl web Politico, vyvrací Trumpovo tvrzení o tom, že zelená energie je nutně drahá. Vyplývá z ní, že neexistuje korelace mezi vysokým podílem zelené energie a vysokými cenami elektřiny v jednotlivých státech. Řada států s nadprůměrným množstvím obnovitelných zdrojů navíc podporuje Trumpa.
Některé dekarbonizační sektory jsou pod Trumpem v přímém ohrožení, především odvětví baterií. Jejich výrobci už přehodnocují své americké investice. Analýza Mezinárodní rady pro čistou dopravu odhaduje, že do roku 2030 poklesne produkce baterií v zemi o sedmdesát procent.
Tyto trendy otevírají prostor Číně, která chce být globálním lídrem v zelených technologiích. S nimi související průmysl se loni podílel na desetině HDP země a byl tahounem ekonomického růstu, který předběhl realitní sektor. Peking se přitom už dlouho snaží své zelené produkty prodávat do celého světa a zajistit si co největší tržní podíl. Loni čínské společnosti vyvezly toto zboží v hodnotě 177 miliard dolarů.
