Česko jako brána na Západ. Na rozdíl od východní části kontinentu vylidňování vzdoruje
Evropě hrozí hluboké rozdělení na dvě části, varuje demografická studie rakouské Akademie věd a vídeňského Wittgensteinova institutu. Zatímco východní část kontinentu se vylidňuje, do té západní migrují lidé z celého světa. Například v Lotyšsku dosahuje úbytek obyvatel 27 procent.
Vědci porovnávali demografický vývoj v Evropě mezi lety 1990 a 2017, přičemž dospěli k jednoznačným výsledkům.
Naprostá většina zemí v západní Evropě za posledních 27 let zaznamenala výrazný přírůstek obyvatelstva, z velké části kvůli příchodu migrantů z jiných evropských nebo mimoevropských zemí. Naproti tomu východ se razantně a trvale vylidňuje. A hlavním důvodem jsou právě odchody obyvatel směrem na západ.
„Migrace se dnes stala hlavní hybnou silou růstu či naopak úbytku obyvatelstva v různých částech Evropy,“ okomentoval výsledky studie demograf Tomas Sobotka z rakouské Akademie věd.
I když se v posledních letech dostaly na evropský kontinent velké počty uprchlíků z Blízkého východu nebo afrických států, zásadním činitelem pro demografický vývoj v jednotlivých zemích EU se stává migrace uvnitř evropských hranic.
S trochou nadsázky to totiž skutečně vypadá, jako kdyby měly časem vzniknout na východě Evropy takřka liduprázdné rezervace, zatímco lidé budou bydlet v západní části. Například v Bosně a Hercegovině ubyla od roku 1990 více než pětina obyvatel, podobným vývojem prošlo i Pobaltí.
Populace Lotyšska poklesla o 27 a Litvy o 23 procent. Estonsko přišlo o 16 procent obyvatel. Se šestiprocentním úbytkem se potýká Maďarsko. Počet obyvatel Ukrajiny se od roku 1990 snížil o 20 procent a i nadále klesá.
