Chladný západ a servilní východ. Návštěva čínského prezidenta dala vzpomenout na studenou válku
Prezident Si Ťin-pching v pátek zakončil svoji první návštěvu Evropy od propuknutí covidové krize před pěti lety. Vůdce druhé největší ekonomiky světa ji využil především k upevnění svého vlivu v Maďarsku, které má v době zhoršujících se vztahů mezi Čínou a Evropou pomoci Pekingu v zachování přístupu na unijní trhy. Naopak Siho schůzka s lídry západní Evropy žádný obrat k lepšímu nepřinesla.
„Ačkoli čínský prezident během své cesty prohlásil, že je potřeba zabránit novodobé studené válce, jeho diplomatické kroky oživily vzpomínky na tu původní,“ komentuje Siho evropské turné Bloomberg. Podle agentury se Čína záměrně snaží posílit neshody mezi východními a západními státy kontinentu, což se jí daří. O tom ledacos vypovídala také podoba absolvovaných schůzek.
V Maďarsku se čínská delegace dočkala vřelého uvítání na červeném koberci a s vojenskými poctami. Následně zde podepsala nejméně šestnáct nových obchodních dohod. Peking například plánuje investovat do vysokorychlostní železniční tratě, která by propojila letiště v Budapešti s centrem maďarské metropole. Podobně už Číňané poskytli většinu peněz na modernizaci železničního spojení mezi Budapeští a Bělehradem.
Koncem loňského roku čínská automobilka BYD oznámila, že v Maďarsku postaví svůj první evropský závod na osobní auta a vytvoří tak v regionu tisíce nových pracovních míst. Nyní šéf evropských aktivit podniku Michael Shu potvrdil, že nová továrna bude vyrábět elektrická a hybridní vozidla. „Do roku 2030 bychom mohli zaujmout vedoucí postavení na evropském trhu s elektromobily,“ uvedl Shu.
Prohloubit se má také spolupráce zemí v oblastech jaderné energetiky a telekomunikací. Vláda v Budapešti mimo jiné usiluje o to, aby se čínská společnost Huawei ještě výrazněji zapojila do digitalizace maďarského státu. Podle premiéra Viktora Orbána zamíří v příštích letech do Maďarska čínské investice ve výši 16,5 miliardy eur (více než 400 miliard korun).
V podobném přátelském duchu probíhala Siho návštěva v neunijním Srbsku, na prezidenta tu dokonce čekal nadšený dav mávající čínskými vlajkami. Si v Bělehradě oznámil, že 1. července začne platit nová dohoda zemí o volném obchodu, která rozšíří dovoz srbských zemědělských produktů do Číny. Ohlásil také zvýšení počtu přímých leteckých spojů mezi oběma státy.
Video: Srbové uvítali Si Ťin-pchinga čínskými vlajkami:
Na západě Evropy o pár dnů dříve byla atmosféra mnohem chladnější. Pařížská schůzka čínského vůdce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se vyznačovala distancovanými a opatrnými vyjádřeními a žádné ovoce zřejmě nepřinesla. Macron se pokoušel přemluvit Siho, aby využil svého vlivu v Moskvě a pomohl ukončit válku na Ukrajině. Leyenová po jednání dokonce zopakovala, že Evropská unie „je připravena využít všechny dostupné nástroje k potlačení čínských neférových obchodních praktik“.
Mezi Čínou a západní Evropou se už delší dobu schyluje k obchodní válce. Brusel loni na podzim začal vyšetřovat, jestli čínští výrobci elektromobilů nenabízejí svá auta za výrazně nižší ceny než evropská konkurence i díky nelegální podpoře své vlády. Pokud se nepřípustné zasahování Číny do trhu v Evropě potvrdí, uvalí EU na import čínských elektroaut cla. Ke stejnému kroku se podle agentury Bloomberg právě chystá také vláda amerického prezidenta Joea Bidena.
Peking, který existenci státní podpory pro čínské elektromobily popírá, nicméně pohrozil, že na případné zavedení cla odpoví odvetnými opatřeními, a to nejen v automobilovém průmyslu. Ta mohou dolehnout nejen například na německé automobilky, ale také na francouzské výrobce kosmetiky a luxusního alkoholu.
Právě kvůli tomuto hrozícímu střetu si Čína pojišťuje dobré vztahy s Maďarskem, které jí má v případě potřeby sloužit jako zadní vrátka do Evropy. „Rostoucí partnerství Pekingu s Budapeští může způsobit, že unijní sankce na čínské elektromobily budou neefektivní,“ podotýká pro stanici al-Džazíra ekonomka Shirley Yuová z Londýnské školy ekonomie a politických věd. „To vše ukazuje na Siho snahu zavléct svět do druhé studené války,“ myslí si Yuová.
Orbán, který má dlouhodobé spory se západoevropskými lídry kvůli vojenské pomoci Ukrajině nebo dodržování principů právního státu, na oplátku od Číny získá posilu pro stagnující maďarskou ekonomiku. „S hospodářskou podporou Číny se tato periferie Evropské unie může stát významnějším evropským hráčem,“ dodává Yuová.
Jak připomíná server Euronews, z některých oznámených projektů, jako je třeba zmíněná rekonstrukce železniční tratě mezi Budapeští a Bělehradem, bude těžit zejména Peking, protože se tak urychlí transport čínského zboží do Evropské unie. Západní komentátoři ale rovněž zmiňují někdejší přísliby velkých čínských investic v České republice z éry prezidenta Miloše Zemana, které se nakonec nikdy nenaplnily.
