Počátkem ledna se Rumunsko poprvé za své členství v Evropské unii chopilo funkce předsednictví v Radě EU. Úkol mu komplikují nejen volby do Evropského parlamentu, ale i pochybnosti předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera zvládnout tuto funkci. Podle expertů je kritika Rumunska nevhodná a ničemu nepomůže - naopak hrozí prohloubení příkopů mezi západní a východní Evropou.
S Novým rokem Rumunsko přebralo otěže od Rakouska a na příštích šest měsíců se chopilo role předsednické země Evropské unie. Východoevropská země, která je členem EU teprve od roku 2007, však do náročné role nastupuje v době hlubokého rozkolu mezi vládou v čele se Sociálnědemokratickou stranou (PSD) a prezidentem Klausem Iohannisem, který je na rozdíl od socialistického kabinetu víc naladěn na proevropskou strunu.
Rumunsko je navíc od svého vstupu do EU pod dohledem takzvaného mechanismu pro spolupráci a ověřování, prostřednictvím kterého Evropská komise sleduje a hodnotí stav právního státu v zemi, pokrok v boji proti korupci či reformu soudnictví. Namísto zlepšování však situace v zemi v posledních měsících a letech dál upadá, varuje Komise.
Její šéf Jean-Claude Juncker ještě před zahájením předsednictví volil na adresu Rumunska velmi tvrdá slova – přiznal sice, že z technického hlediska je země na úkol dobře připravená, nebude však schopná dělat politické kompromisy. „Myslím si, že vláda v Bukurešti ještě plně nepochopila, co znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota naslouchat ostatním a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou,“ řekl Juncker německému listu Welt am Sonntag.
Podle odborníků, které redakce INFO.CZ oslovila, Rumunsko sice řeší vlastní vnitropolitické problémy, slova Junckera jsou však podle nich přehnaná a na podobné soudy je v tuto chvíli brzy.
Rumunsko se pere s vlastními rozkoly
„Při přebírání předsednictví je opravdu klíčová technická připravenost veřejné správy země a z tohoto pohledu nevidím důvod, proč by Rumunsko nemělo předsednictví zvládnout. Na to Jean-Claude Juncker také odkazoval a tvrdil, že po technické stránce jsou na úkol připravení dobře. Ale to, proč se do Rumunska pustil, nesouvisí s tím, zda budou schopni zvládnout předsednictví. Souvisí to s nespokojeností s vývojem v Rumunsku, stavem právního státu a způsobem, jakým se chová hlavní vládní strana,“ vysvětluje pro INFO.CZ odborník na EU Jan Kovář.
Expert z Ústavu mezinárodních vztahů poukazuje na to, že rumunská vláda začíná v posledních měsících razit ve větší míře nacionalistickou a populistickou rétoriku – především pak lídr vládnoucí strany PSD Liviu Dragnea, který se kvůli pravomocnému odsouzení nemůže stát premiérem. Předsednictví pak může podle Kováře ovlivnit i to, že před nedávnem odstoupil ministr pro evropské záležitosti, jeho nástupce nemusí být na takto zásadní roli dost zkušený.
„Další problém může být nejednotné vedení země, protože Rumunsko je poloprezidentský systém a v zemi nyní panují velké rozkoly mezi vládou a prezidentem, protože prezident na rozdíl od vlády nerazí populistickou nacionalistickou rétoriku. A teď je otázka, nakolik se tyto rozpory zhmotní během předsednictví,“ říká Kovář, podle kterého si bude Rumunsko tento problém řešit primárně doma.
Kovář nicméně dodává, že slova šéfa Evropské komise poukazující na to, že předsednická země musí dát vlastní zájmy stranou, jsou lichá. „Juncker tvrdí, že Rumuni nechápou, že předsednictví je o vzájemném naslouchání a jednotě – to je ta hlavní role, kterou předsednictví hraje. Musí budovat koalice, snažit se vyjít vstříc a vést jednání ke zdárnému konci. Ale to se dopředu těžko hodnotí – já si nemyslím, že Juncker může ještě před zahájením předsednictví vědět, jak to zvládnou. To se uvidí až v jeho průběhu – především během vyjednávání o víceletém finančním rámci,“ míní Kovář.
Slova Junckera jsou přehnaná
Na předčasnost Junckerova hodnocení poukazuje také odborník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál. „Z úst předsedy Evropské komise nejsou takováto slova adekvátní. Jeho kritika směřovala mimo jiné na to, že si Rumunsko nemá hledat vlastní zájem, ale kompromisy napříč unijními zeměmi – je zajímavé, že něco takového říká ještě před začátkem předsednictví. Nelze říct, že Rumunsko není dobrým spojovacím článkem a vyjednavačem, když se zatím nemůžeme opřít o nic konkrétního. A on ani v rozhovoru nijak konkrétní nebyl, takže mi přijde, že za jeho slovy stojí něco úplně jiného,“ říká pro INFO.CZ.
Podle Dostála samozřejmě platí, že situace v Rumunsku je „dost podivná“, což ukazuje i poslední hodnocení Evropské komise, které pro Rumunsko nedopadlo příliš dobře – Komise konstatovala, že místo aby se situace ohledně právního státu v zemi lepšila, je spíš horší. Volit takováto slova na adresu Rumunska ale od Junckera nebylo správné, ani vhodné.
„Z pozice šéfa Evropské komise to rozhodně na místě není. To, co řekl v rozhovoru pro Welt, podle mě bylo přehnané. Něco takového se nedělá. To, co v rozhovoru řekl, bylo typickým příkladem politizace Evropské komise, která je naprosto neužitečná. Ničemu tím nepomohl, bylo to zbytečné a naopak tím atmosféru ještě víc rozjitřil – spolupráce rumunského předsednictví s Evropskou komisí o to rozhodně nebude snazší,“ tvrdí expert AMO.
Celý článek naleznete na info.cz >>>
