Studie, která měla původně za cíl zkoumat vztah střevní mikroflóry a imunitního systému, odhalila dvě sloučeniny, jež mají významný vliv na ochranu plicní tkáně. Kuriozitou je pak fakt, že obě látky již byly chemikům a biologům známé, jedna už je dokonce schválena jako komerční doplněk stravy. O výzkumu, který může vést ke vzniku nové generace antiastmatik, informoval časopis Nature Immunology.
Tým výzkumníků pod vedením Benjamina Marslanda z Monash University v australském Melbourne původně pátral po tom, jak imunitní systém ovlivňuje střevní mikroflóru. „To, že má mikroflóra vliv na imunitní systém, je víceméně známé. Možná existence opačného vztahu však doposud nebyla jasně probádána,“ popsal Marsland původní pohnutky. Experimentoval proto s přenosem mikrobiomu myší se slabým imunitním systémem – produkujícím jen jeden typ protilátek – do těch zdravých a následně pozoroval změny v jejich mikroflóře.
Překvapením bylo odhalení, že přítomnost jedné bakteriální metabolické látky zvané PCS (z anglického p-Cresol sulfate neboli kyselina p-toluensulfonová – pozn. aut.) vedlo k „významné ochraně před astmatem“. PCS navíc vzniká při trávení L-tyrosinu, aminokyseliny, kterou používají sportovci k regeneraci svaloviny či ke zvýšení soustředění. „Potvrdili jsme, že buď dávka PCS, nebo přidání L-tyrosinu do stravy vedly k významné ochraně myších plic před záněty. PCS proniká ze střev do plic, kde působí na epitely vystýlající povrch plic a brání alergickým reakcím,“ píší vědci ve výzkumu.
Výzkumníci nyní připravují klinické testy L-tyrosinu, které by mohly proběhnout ještě letos. Látka je totiž již prověřená a bezpečná, výzkum jejího přesného vlivu na lidské plíce potažmo ochranu organismu by měl tedy proběhnout relativně rychle. Vědci rovněž odhalili, že přímé podání PCS pomáhá chránit před syndromem akutní dechové tísně (ARDS). Ten bývá častou příčinou úmrtí pacientů s těžkým průběhem nemoci COVID-19.
