Plynový jackpot. Jak Norsko vydělává na válce v Evropě?

Rekordní těžba i zisky

Celková těžba plynu, která zahrnuje jak objemy čerpané plynovody, tak zkapalněný zemní plyn (LNG) vyvážený loděmi, vzrostla v loňském roce o 6,9 procenta na rekordních 124 miliard kubických metrů (bcm), uvedl Norský úřad pro těžbu na moři (NOD). Norsko tak loni vyrovnalo sedm let starý rekord z roku 2017.

Vysoké zůstávají i příjmy norské státní kasy, do níž v roce 2024 přispěl ropný a plynárenský průmysl celkovou částkou 701 miliard norských korun (přibližně 1,5 bilionu českých korun). Podobný příjem (1,4 bilionu korun) norská vláda odhaduje i pro letošní rok. 

Největší příjmy mělo Norsko v letech 2022–2023, kdy masivně vzrostla poptávka po plynu v celé Evropě v důsledku sankcí uvalených na Rusko. Norský stát tehdy na ropě a plynu vydělal za dva roky zhruba pět bilionů českých korun, což je víc než dvojnásobek všech ročních příjmů českého státního rozpočtu. 

Aktualizováno

Evropa chce levnější LNG. Plánuje potěšit Trumpa investicemi do amerických terminálů

Průmysl a energetika

Příjmy norské státní pokladny z plynárenského a ropného průmyslu se skládají ze tří základních částí. Zaprvé jsou to daně a poplatky z těžby, dále příjmy z vlastnictví podílů na ložiscích a nakonec příjmy z dividend energetické společnosti Equinor, ve které norský stát drží 67procentní podíl. 

Dohromady ropa a plyn tvoří více než polovinu celkové hodnoty norského exportu zboží, což z nich činí nejdůležitější exportní komodity norské ekonomiky.

Příjmy vlády z ropných a plynárenských aktivit se následně převádějí do vládního penzijního fondu Global, který ke konci roku 2023 držel aktiva v celkové hodnotě přibližně 15 800 miliard norských korun. 

Klíčový partner Evropy

Před válkou byla hlavním dodavatelem plynu do Evropy Moskva, jejíž dodávky tvořily zhruba 40 procent evropské spotřeby. Po uvalení sankcí a embarga na plyn z Ruska bylo nezbytné najít alternativní zdroje. Evropští vůdci se proto rozhodli pro kombinaci několika řešení: zvýšení importu LNG z USA a Kataru, další rozvoj obnovitelných zdrojů v kombinaci s úspornými opatřeními a zvýšení dodávek norského plynu. 

Díky poslednímu bodu dnes Norsko pokrývá 30 procent dovozu plynu do EU a je čtvrtým největším exportérem zemního plynu na světě hned za USA, Ruskem a za Katarem.

Německo, největší evropská ekonomika, je podle údajů energetického průmyslového sdružení BDEW na norských plynových zásobách dodávaných po dně Severního moře závislé z více než 47 procent, což ho podle některých činí zranitelným vůči případnému výpadku. 

Kromě dvou německých terminálů proudí norský plyn do Evropy přes Francii a Belgii. Dva terminály se nacházejí i ve Velké Británii. 

Kritika a obvinění z „válečných zisků“

V Evropě v posledních měsících roste tlak na to, aby Norsko, které na prodeji ropy a zemního plynu Evropanům masivně profituje, na oplátku poskytlo větší finanční podporu napadené Ukrajině. 

Kritici argumentují tím, že růst cen energií, ze kterého norský ropný průmysl tak významně těžil, byl způsoben zejména západními sankcemi vůči Rusku. Přestože Norsko nemá žádnou povinnost převádět své příjmy na pomoc Ukrajině, kritici tvrdí, že jeho postoj působí pokrytecky.

„Když ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022 vydal rozkaz k invazi na Ukrajinu, jistě neočekával, že hlavním příjemcem jeho války bude jeden z ruských sousedů,“ píší v ostrém komentáři pro Project Syndicate norští ekonomové Håvard Halland a Knut Anton Mork, kteří obvinili norskou vládu, že se chová jako „válečný spekulant“. Kritika se od té doby stupňuje a sílí tlak na Oslo, aby svůj postoj obhájilo.

„Vzhledem k obrovským ziskům, které vydělali, by měli více přispět Ukrajině, aby si neponechávali výhody jen pro sebe, ale pomohli jí vyhrát válku,“ uvedla pro server Politico dánská europoslankyně Christel Schaldemoseová.

Norsko se brání

Norský náměstek ministra zahraničí Eivind Vad Petersson obvinění odmítl a uvedl, že zvýšené příjmy jsou přirozeným výsledkem tržních sil. „Když jsou ceny nízké, také nečekáme kompenzaci,“ řekl Petersson pro Politico.

Podle něj došlo k tak prudkému zvýšení příjmů norské státní pokladny i kvůli tomu, že v předcházejícím období pandemie naopak ceny energií spadly na historická minima. Podobně odůvodňuje i desetiprocentní nárůst vývozu plynu do EU mezi lety 2021 a 2023. 

Navzdory norským argumentům zůstávají kritici nepřesvědčeni. Poukazují i na to, že přestože Norsko už poskytlo Ukrajině 3,3 miliardy eur v bilaterální pomoci a přislíbilo další tři miliardy eur pro rok 2025, v přepočtu na procenta HDP ale jeho příspěvky zaostávají za sousedními zeměmi, jako jsou Dánsko, Švédsko a Finsko, které přitom nemají žádné srovnatelné příjmy z vývozu ropy a plynu.

To potvrzují i údaje uznávaného Kielského institutu pro světovou ekonomiku. Dánsko poskytlo Ukrajině od začátku války pomoc ve výši 2,17 procenta svého HDP, což je více než dvojnásobek norského příspěvku (0,74 procenta). Finsko (0,98 procenta) i Švédsko (0,91 procenta) také přispěly více. Navzdory své klíčové roli jako hlavního dodavatele energie do Evropy Norsko přispívá méně než ostatní skandinávské státy.

„Všechny tyto země pocházejí ze stejného regionu a Norsko dělá o něco méně. To je otázka, kterou bychom měli řešit,“ řekl serveru Politico Andreas Schwab, německý poslanec Evropského parlamentu a předseda delegace pro vztahy s Norskem.

S kritikou naopak nesouhlasí nový norský ministr financí a bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který v rozhovoru pro deník Financial Times poukázal na to, že Oslo poskytovalo Evropě zásadní alternativní energetický zdroj v době krize.

„Evropské země uznaly význam norského plynu pro zmírnění dopadů zastavení dodávek ruského plynu,“ uvedl Stoltenberg a zdůraznil, že Oslo zvýšilo vojenskou podporu Ukrajině a je připraveno udělat více.